Proč slavit Pesach? Jak důležitý byl ve středověku Jeruzalém? A proč Izraelci nežijí jen v Izraeli?

Téma svobody je aktuální v každé generaci, říká o Pesachu rabín Maxa

Židé rádi slaví. A teď mají dokonce 8 dní oslav! Nastal totiž jeden z nejdůležitějších svátků židovského roku: Pesach. Připomíná starověký příběh o cestě za svobodou, o vyjití izraelského lidu z egyptského otroctví do zaslíbené země. V čem je Pesach aktuální i dnes? Na to se už ptáme rabína progresivní židovské komunity Ec chajim Davida Maxy.

„Základním poselstvím svátku Pesach je svoboda. A svoboda je něco, co nebylo aktuální jenom pro naše předky za časů egyptského otroctví. Ale jak se říká v pesachové hagadě, v každé generaci má každý člověk povinnost vidět sám sebe, jako by vycházel z otroctví. A toto téma je vskutku aktuální v každé době a v každé generaci,“ říká Maxa a dodává: „V dnešních dnech zejména v souvislosti s tím, že jsou stále Židé, kteří jsou drženi v zajetí v Gaze. Všechny židovské komunity po celém světě budou na ně i tento Pesach myslet a modlit se za jejich osvobození.“

Ústřední postavou pesachového příběhu je Mojžíš, který na sebe vzal odpovědnost a Izraelce z Egypta vyvedl. Co na něm inspiruje rabína Maxu? „Mojžíš je někým, kdo se nebojí hovořit pravdu. Tváří v tvář moci, to znamená jak tváří v tvář faraonovi, ale také, což je zajímavé, tváří v tvář Bohu. V průběhu celého příběhu Mojžíš se nesčetněkrát s Bohem konfrontuje o různých záležitostech.“

Jak podle Maxy Mojžíš vnímal svou moc?

A protože letošní Pesach připadá na stejné dny jako křesťanské Velikonoce, ptali jsme se i na to, zda obě náboženství mohou dnešnímu světu nabídnout něco společně. Poslechněte si celý rozhovor s rabínem Davidem Maxou.

Jeruzalém ve středověkém Česku

Středem světa byl ve středověku Jeruzalém. A lidé ho navíc nevnímali jen jako jedno z měst na Blízkém východě, ale symbolicky si ho přenášeli i do svého vlastního prostoru. Jak tomu bylo v českých zemích? To se snažili zjistit Lenka Panušková a Daniel Soukup ve své nové knize, která vyšla pod anglickým názvem Reflecting Jerusalem in Medieval Czech Lands. S oběma autory natáčela Jana Boršková.

Lenka Panušková přibližuje, která místa u nás byla ve středověku vnímána jako symbolický Jeruzalém: „Jako symbolický Jeruzalém byl vždycky vnímán každý kostel. Jeruzalém par excellence musela být po svém dokončení kaple svatého Václava a určitě také kaple svatého Kříže na Karlštejně.“

Jeruzalém se však podle Soukupa do středověkého českého prostoru nepřenesl jen v sakrálních stavbách, ale třeba i v textech. „Jeruzalém je vnímán středověkou křesťanskou kulturou jako střed světa, jako prostor, jako nějaká křižovatka.“

Proč se autoři reflexí Jeruzaléma v českých zemích středověku začali zabývat? A proč podle nich hraje Jeruzalém důležitou roli v evropském myšlení dodnes? Poslechněte si celý příspěvek Jany Borškové.

Izraelci nežijí jen v Izraeli

Skoro milion Izraelců žije mimo Izrael, zjistilo nedávné šetření londýnského Institutu pro výzkum židovské politiky. Většina z nich žije v Americe, stále populárnější je ale pro Izraelce i Evropa. A jejich přítomnost na starém kontinentě začíná proměňovat místní židovské komunity. Pokračuje Leo Pavlát.

„V březnu publikovaná analýza na základě údajů z let 2021–2023 – ještě před napadením Izraele teroristickým palestinským Hamásem – konstatuje, že v zahraničí žilo 630.000 izraelských občanů, přičemž 302.000 jejich dětí se již zde narodilo. Celkem se tak jedná o více než 900.000 osob, a to nejen izraelské Židy; přibližně pětinu uvedeného počtu představují izraelští muslimové a další náboženské skupiny,“ cituje zprávu Pavlát a dodává: „Podle Izraelského statistického úřadu v loňském roce Izrael opustilo dalších 82.000 držitelů izraelského pasu.“

Většina izraelských Židů si za svůj nový domov zvolila Spojené státy, významně se rozhodovali i pro Kanadu a Velkou Británii, v Evropě pro Německo. „Právě Evropa se pro Izraelce stává stále vyhledávanějším cílem. Tak jako v zámoří se zde mohou spolehnout na silné ekonomiky, svou roli hraje blízkost k Izraeli a také snadnější možnost získat občanství díky předkům,“ upozorňuje Pavlát.

Na starém kontinentě tak podle Pavláta „přítomnost Izraelců na jedné straně pomáhá stabilizovat malá židovská společenství, na straně druhé je pro ně výzvou především v oblasti školství, kultury a sociální péče.“

A jak je na tom Česká republika?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.