Bojujte kulturou proti antisemitismu. Kdo bojoval u Armageddonu? A první návštěva V. Havla v Izraeli

Zlo antisemitismu je stále tady. Musíme se mu postavit, říká Mojmír Kallus

Pokud se přestává cítit bezpečně židovský lid, pak i náš svět přestává být svobodný a bezpečný,“ říkají organizátoři akce Kulturou proti antisemitismu. Ta se letos už po dvaadvacáté bude konat v neděli 27. dubna. Začíná pochodem ze Staroměstského náměstí a končí kulturním programem ve Valdštejnské zahradě. O podrobnostech jsme mluvili s předsedou české pobočky a viceprezidentem pro zahraničí Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém Mojmírem Kallusem.

Akce v minulosti vždy věnovala velkou pozornost připomínce šoa. Letos chce reflektovat spíš současnou situaci. Ta ale podle Kalluse hrůzy holokaustu nezastínila: „Ale aktualizovala. To připomínání šoa nikdy nebylo myšleno jenom jako nějaká pietní vzpomínka. Vždycky jsme ho chtěli nějakým způsobem aktualizovat, to, jak jsme se poučili. A heslo ,never again‘, které se zrodilo po válce, je podle mého názoru dnes aktuálnější než kdy dřív. A právě 7. říjen nám poskytl – bohužel – takovou jasnou příležitost připomenout, že to zlo je stále tady a že je potřeba také se k tomu nějak aktivně postavit,“ říká Kallus.

Co tedy letos bude na programu? „Pozvali hosty z Izraele, kteří budou mít hlavní část programu. Jsou to manželé Noah a Noam Chanukovi z kibucu Mefalsim, kteří právě toho 7. října zažili neuvěřitelný, téměř filmový příběh. Budou o něm vyprávět,“ zve Kallus.

Celosvětově, ale i u nás to vypadá, že v otázce podpory Izraele nebo Palestiny je společnost rozdělená na dva tábory, které spolu těžko nacházejí společnou řeč. Jak tuto propast podle Mojmíra Kalluse přemostit? Poslechněte si celý rozhovor o akci Kulturou proti antisemitismu.

Co našli archeologové u hory Megiddo?

Když se řekne Armageddon, mnoho lidí si vybaví apokalyptickou bitvu dobra a zla v závěru dějin. Ta se má odehrát u hory Megiddo v dnešním severním Izraeli – jenže tam se už jedna velká bitva odehrála, v biblických dobách, před více než 2600 lety. A izraelští archeologové nedávno publikovali svá nová zjištění o tomto významném střetu. Mluví o nich Jan Fingerland.

„U Megidda bylo vždy rušno, leží totiž u vstupu do úrodného Jezreelského údolí sevřeného horami na severu Izraele. Leží na pomyslné cestě mezi Asií, Evropou a Afrikou. Setkávaly se zde po celá tisíciletí zájmy mnoha říší a států,“ upozorňuje Fingerland.

„Rušno zde bylo i v posledním století, kdy zde archeologové zkoumali Tel Megiddo, vrch, který jak se ukázalo, vznikl uměle, a skrýval více než dvacet vrstev pozůstatků po nejrůznějších obdobích a kulturách,“ říká Fingerland.

Jednu věc ale archeologové nadále marně hledali. Totiž stopy po bitvě, kterou zaznamenává bible ve 2. Knize královské.

„Roku 609 před přelomem letopočtu zde egyptský faraon Neko II. porazil a zabil judského krále Jóšiáše. Egyptská armáda tudy procházela na sever, na pomoc Asyřanům proti novobabylonské říši a jejím spojencům Médům z oblasti dnešního Íránu. Byla to tedy bitva jakési starověké světové války. Proto později vznikla představa zaznamenaná v Novém zákoně, že právě u Megidda se jednou střetnou síly dobra se silami zla v závěrečné bitvě dějin. V řečtině se přitom z hebrejského Har Megiddo stal ,Armageddon‘,“ vysvětluje Fingerland.

Co tedy izraelští archeologové zjistili? Jaké pozůstatky našli? A proč je bitva důležitá pro židovské dějiny? Poslechněte si celý příspěvek Jana Fingerlanda.

Návštěva, na kterou se nezapomíná

Prvním prezidentem v historii Československa, který navštívil Stát Izrael, byl Václav Havel. Zároveň také do této země přijel jako první lídr ze zemí bývalého sovětského bloku. A to v dubnu roku 1990, tedy přesně před 35 lety. Okolnosti této významné návštěvy v následujícím příspěvku připomíná Leo Pavlát.

„Československo přerušilo diplomatické styky s Izraelem v červnu 1967 poté, co Izrael v obranné válce porazil okolní arabské státy. Když čerstvě zvolený prezident Václav Havel ve svém novoročním projevu k roku 1990 vyslovil přání vztahy s Izraelem obnovit, přijali to čeští Židé se zadostiučiněním. Neuplynuly ani dva měsíce a přání se stalo skutečností. 9. února 1990 byly diplomatické styky navázány a ve dnech 25. až 27. dubna prezident Havel Izrael navštívil,“ připomíná Pavlát.

V paměti českých Židů především zůstane večer, kdy se v Jeruzalémě za přítomnosti prezidenta Havla a jeho izraelského protějšku Chaima Herzoga sešlo na 3000 Židů původem z Československa na svém historicky prvním sjezdu.

„Ti od nás se přitom mohli do Izraele přepravit vládním letadlem. Rodiny, které se desítky let neviděly, tak byly opět pospolu, znovu se objali přátelé z dětství i přeživší z nacistických lágrů. A bylo nádherné naslouchat prezidentu Havlovi,“ dodává Pavlát.

S kým dalším se Havel tehdy v Izraeli setkal? A jak vysvětloval blízkost Čechů a Izraelců?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.