Izraelci nežijí jen v Izraeli

Izrael pravidelně informuje o nových židovských přistěhovalcích, ale méně se již ví o Izraelcích, kteří zemi ať již trvale, nebo dočasně opouštějí. V březnu publikovaná analýza Institutu pro výzkum židovské politiky má proto svůj význam. Na základě údajů z let 2021–2023 – ještě před napadením Izraele teroristickým palestinským Hamásem – konstatuje, že v zahraničí žilo 630.000 izraelských občanů, přičemž 302.000 jejich dětí se již zde narodilo. Celkem se tak jedná o více než 900.000 osob, a to nejen izraelské Židy; přibližně pětinu uvedeného počtu představují izraelští muslimové a další náboženské skupiny.

Mimo zprávu ještě možno dodat, že podle Izraelského statistického úřadu v loňském roce Izrael opustilo dalších 82.000 držitelů izraelského pasu.

Ale vraťme se ke zjištěním londýnského Institutu pro židovskou politiku. Většina izraelských Židů si za svůj nový domov zvolila Spojené státy, významně se rozhodovali i pro Kanadu a Velkou Británii, v Evropě pro Německo. Právě Evropa se přitom pro Izraelce stává stále vyhledávanějším cílem. Tak jako v zámoří se zde mohou spolehnout na silné ekonomiky, svou roli hraje blízkost k Izraeli a také snadnější možnost získat občanství díky předkům. Výsledkem je, že ačkoliv evropští Židé včetně Velké Británie představují jen 16 procent světové židovské diaspory, starý kontinent hostí téměř 30 procent Izraelců žijících mimo Izrael.

A má to svůj dopad. Zatímco pro Izrael s jeho vysokou porodností a stálým přistěhovalectvím nepředstavuje imigrace jeho občanů zvlášť bolestivé téma, tím spíš, že mnozí se cyklicky vracejí, v evropských židovských komunitách je izraelský vliv patrný.

Platí to zejména pro méně početné obce dotčené nízkou porodností, stárnoucím členstvem a emigrací. Podle zprávy Institutu pro židovskou politiku například v Norsku Izraelci představují téměř polovinu místních Židů, ve Finsku více než 40 procent, v několika dalších zemích pětinu – a jejich počet v Evropě, zvláště v Pobaltí, stále roste. Přítomnost Izraelců tak na jedné straně pomáhá stabilizovat malá židovská společenství, na straně druhé je pro ně výzvou především v oblasti školství, kultury a sociální péče.

S takovým vývojem musí počítat i židovská komunita u nás. Podle zprávy Institutu pro židovskou politiku je Česká republika pro Izraelce přitažlivá a jak komentoval autor zprávy Daniel Staetsky, „migrační vzorce mění kulturu a charakter původního obyvatelstva a stejné platí pro židovská společenství a Izraelce: přicházejí s jiným myšlením a ovlivňují komunity, do kterých se zapojují.“