Kremrole z listového těsta
Kremrole podle tohoto receptu jsem poprvé jedla téměř před půl stoletím na hodech na Moravě. Byla jsem tenkrát nadšená, jak báječně chutnaly. Získala jsem na ně recept a od té doby si listové těsto připravuji sama.
- První těsto: 250 g másla
- 80 g hladké mouky
- Druhé těsto: 200 g hladké mouky
- 4 žloutky
- 6 lžic vody
- 1 lžíce octa
- špetka soli
- 1 vejce na potření
- 500 ml smetany ke šlehání
Z uvedených surovin vypracujeme obě těsta a v chladu je necháme alespoň 30 minut odpočinout.
Pak vyválíme druhé těsto do tvaru čtverce, do jehož středu položíme první těsto, upravené na menší čtverec, a okraje druhého těsta přehneme přes máslové první těsto, přitiskneme je k sobě a složíme jako obálku.
Těsto lehce vyválíme a třikrát přeložíme na délku a na šířku. Toto opakujeme ještě dvakrát, vždy s malou přestávkou, aby si těsto odpočinulo. Pak z něj vyválíme obdélník široký cca 15 cm a rádýlkem nebo ostrým nožem ho nakrájíme na pruhy asi 3 cm široké.
Pruhy natáčíme na kovové trubičky, formičky na kremrole, tak, že začátek pruhu položíme a přitiskneme na užší konec trubičky, kterou otáčíme k sobě a těsto navinujeme, aby šlo trochu přes sebe. Konec těsta zase trochu přitiskneme a tímto koncem položíme trubičku na plech.
Povrch potřeme rozšlehaným vejcem a v dobře vyhřáté troubě při 170 °C pečeme do zlatova.
Po upečení je opatrně sundáme lehkým vykroucením. Vychladlé plníme dotuha ušlehanou šlehačkou nebo sněhovým krémem.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.