Karásky. S máslem, medem, nebo jen tak samotné. Pokaždé vynikající
První den po upečení jsou měkoučké jako peříčko, i druhý a třetí den, když ovšem vydrží, jsou velmi dobré. A když je rozkrojíme, namažeme máslem a navrch marmeládu nebo med, to je něco!
- 500 g polohrubé mouky
- 70 g moučkového cukru
- 20 g droždí
- 2 žloutky
- 200 ml teplé vody
- 50 ml rostlinného oleje
- sůl
- vejce na potření, mák na posypání
Z droždí, několika lžic teplé vody a lžičky cukru připravíme kvásek, který necháme na teplém místě vykynout. Do mísy prosejeme mouku, přidáme cukr, vzešlý kvásek, žloutky, olej a zbylou vodu. Vypracujeme pružné, ale pevné těsto, které se nechytá vařečky ani stěn mísy. Povrch poprášíme moukou a přikryjeme ubrouskem. Na teplém místě necháme dostatečně vykynout.
Zkynuté těsto přendáme na pomoučený vál a rozdělíme ho na dva stejné díly. Každý rozdělíme na cca 10 stejných dílků. Z každého vytvoříme váleček, dlouhý zhruba 15-17 cm a utvoříme z něj provlečením uzlík. Na plechu, vyloženým pečícím papírem, je necháme ještě chvíli kynout. Než dáme karásky péct, potřeme je rozšlehaným vejcem a posypeme mákem. Ve vyhřáté troubě pečeme cca 20 minut při 170° C.
Obměna: z tohoto těsta můžeme upéct i loupáčky tím způsobem, že každý díl těsta rozválíme do kulatého tvaru. Kolo rozkrájíme na 8 stejně velkých trojúhelníků. Každý srolujeme od široké strany po úzkou a trochu zatočíme do tvaru rohlíčků. Ostatní postup je stejný.
Karásek ve staročeštině znamená tvarované nebo pletené drobné pečivo, většinou z kynutého těsta.
Miroslava Kuntzmannová
Původním povoláním zdravotní laborantka, ale vaření ji baví už od dětství. Od roku 1994 vydává populární kuchařské knihy i videa. Spolupracovala s Jiřinou Bohdalovou a jako první u nás napsala i kuchařku ze seriálového prostředí Recepty z Ulice.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
