Film Úsvit je primárně detektivka, téma hermafroditismu zpracovává citlivým způsobem, věří režisér Matěj Chlupáček

Ve čtvrtek 5. října vstupuje do českých kin film Úsvit režiséra Matěje Chlupáčka, který si na svůj druhý celovečerní snímek počkal deset let. „Celou dobu jsem říkal, že se na plátna vrátíme až ve chvíli, kdy budeme mít film, který stojí za to vidět v kině. A Úsvit je podívaná, je to hodně výpravný film. I když je to dobovka, tak má co říct současné generaci.“

Eliška Křenková ve filmu Úsvit|foto:Festival Finále Plzeň

Film Úsvit označuje za moderní dobovku, obecně je prý rád, když jsou snímky zasazené do dnešního kontextu. Autoři si navíc vybrali netradiční téma. „Očekávám, že určitá skupina konzervativních diváků s ním bude mít problém. Téma hermafroditismu ale zpracovává subtilním a citlivým způsobem.“ 

Jinakost, téma hermafroditismu u lidí a jeho vnímání společností 30. let sevřenou předsudky, to vše je zasazeno v příběhu s kriminální zápletkou. Na počátku všech příprav byl nález knihy soudního lékařství z 20. let minulého století, kterou scenárista Miro Šifra objevil v antikvariátu.

„Nás to strašně zaujalo, protože to tematizuje současnou genderovou debatu.“ Jednu z postav navíc ve filmu ztvárnil transgender neherec Richard Langdon. „Já nejsem zastáncem toho, aby herci měli nutně nějakou osobní zkušenost s tím, co zrovna hrají. Ale v tomto případě jsem věděl, že to je natolik citlivé, že jsem se rozhodl svěřit ji někomu, kdo má k tomu tématu blízko.“

Náctiletý režisér? Proč ne

Sám Matěj Chlupáček si s předsudky užil své zejména v začátcích kariéry. „Člověk bojuje s určitým typem nedůvěry. Byla nepříjemná, ale pochopitelná, sám nevím, jak bych reagoval.“

Když točil svůj první film, nikdo ze štábu nevěděl, že všechno řídí kluk, kterému je 17 let. Až na dotočné všem oznámil, že právě slaví 18. narozeniny. Nutno dodat, že na filmu s ním tehdy spolupracovala opravdová filmová a herecká esa.

Matěj Chlupáček|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

„Když jsem poprvé přijížděl na filmový plac, kde byla všechny ta světla, a 70 lidí na mě čekalo, myslel jsem, že se svět zbláznil,“ vzpomíná dnes už ostřílený režisér s úsměvem.

Za deset let, kdy se Matěj Chlupáček pohybuje ve filmové branži, se změnilo mnohé. Prý omládla a vrací se do ní přátelská atmosféra, jakou zažívali filmaři v 60. letech. „Tehdy si filmaři pomáhali, což ještě nedávno nebylo. Filmaři si úspěchy dlouhou dobu nepřáli. Myslím si, že současná mladá generace se mění a začínáme chápat, že aby si česká kinematografie zlepšila ve světě reputaci, tak nestačí jeden film, ale musí tu fungovat celá filmová komunita.“

Proč nechtěl filmařinu vystudovat? Co má rád na pročítání recenzí? Komu napsal ve svých sedmnácti letech mail, že by s ním chtěl točit film? A v čem jsou čeští filmaři nejlepší? Poslechněte si celý rozhovor.