Jota čili istarský guláš
Tento pokrm je známý a populární zejména na Istrii, ale také v jiných částech severozápadního Chorvatska. Je to pokrm typický také pro celou Slovenii, ale i pro některé části Itálie, zejména Terst a jeho okolí.
Suroviny na 6 porcí:
200 g bílých fazolí
300 g kysaného zelí
500 g uzených žeber nebo
300 g uzeného masa bez kosti
1 nožička klobásy
3 brambory
70 g slaniny
3 stroužky česneku
1 bobkový list
mletý pepř
sůl
Postup:
Vyprané fazole namočíme na několik hodin, nejlépe přes noc.
Slaninu nakrájíme na drobné kostičky a necháme ji tzv. „vylít“. Pak k ní přidáme na jemné plátky nakrájený česnek a petrželku. Krátce orestujeme na mírnějším ohni, abychom česnek nepřipálili, zhořknul by. K tomuto základu přidáme namočené fazole a přilijeme tolik vody, aby byly dostatečně potopené. Nesolíme.
Festival staročeské kuchyně
Po roční odmlce se v sobotu 3. 10. 2015 uskuteční oblíbená kulinářská soutěž spojená s kulturním programem v útulném kulturáčku v Horušanech na Plzeňsku. Soutěžní dobroty vytvořené podle starých receptů z doby císařepána ohodnotí a odmění odborná porotai a na závěr se tradičně uskuteční ochutnávka doplněná o lahodné pití... Vše pod sloganem „C. K. kuchyně aneb jak vařily naše babičky“.
Do druhé nádoby dáme vařit překrájené kysané zelí a uzená žebra či maso. Zalijeme vodou, přidáme bobkový list a vaříme. Později přidáme na kostičky nakrájené oloupané brambory a vše uvaříme do měkka.
Když jsou fazole téměř měkké a voda skoro vyvařená, vlijeme je do nádoby s uvařeným zelím, bramborami a masem, které jsme předem vykostili a nakrájeli na drobnější kousky. Přidáme na kolečka či špalíčky nakrájenou klobásu a dovaříme.
Závěrečný var by měl být pomalý, aby se všechny chutě dostatečně prolnuly. Na závěr osolíme a opepříme.
Podáváme s chlebem.
Celková doba přípravy je přibližně 2-3 hodiny, v závislosti na namočení fazolí.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
