Chléb žitno–pšeničný
podle Mirky Kuntzmannové
- 550 g chlebové pšeničné mouky
- 200 g žitné mouky
- 300–350 g kvasu
- cca 450 ml teplé vody
- 2 lžičky soli
- 1 lžička kmínu
- ½ lžičky fenyklu
Z uvedených surovin vypracujeme tužší těsto. Pod utěrkou ho necháme asi 30 minut odpočinout. Pak ho znovu prohněteme, poprášíme moukou a přikryté ubrouskem necháme při pokojové teplotě kynout cca 45 minut.
Po této době těsto několikrát přeložíme a necháme kynout dalších 30 minut. Potom z těsta vytvarujeme bochník nebo veku a vložíme do moukou vysypané ošatky. Při pokojové teplotě necháme kynout minimálně 1 hodinu.
Troubu zapneme na 240 °C a nahřejeme v ní pečící plech. Na něj pak přesuneme vykynutý chléb. Dáme do trouby, na jejíž dno jsme dali plechový hrneček nebo rendlík s vodou. Dvířka trouby ihned zavřeme a pečeme při 240 °C cca 10 minut. Po této době snížíme teplotu na 180 °C a pečeme dalších 30 minut.
Dobře upečený chléb po poklepání na jeho kůrku krásně „zvoní“. Zabalíme ho do čisté utěrky a necháme vystydnout. Vychladlý chléb ponecháme v utěrce, v žádném případě ho neuchováváme v igelitovém sáčku.
Důležitou součástí chleba je kvásek. To je ono „těsto“, v němž necháváme neustále přežívat potřebné mikroorganismy. Při zadělávání těsta na chléb používáme kvas, což je onen „pracující“ základ těsta. Kvásek si můžeme celkem dost dobře, ale poměrně zdlouhavě připravit sami, či si ho můžeme opatřit v některém pekařství nebo získat přes internet, kde je „kváskový obchod“ velice populární. Jakmile máme kvásek, pak si ho již můžeme po dlouhou dobu úspěšně udržovat.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.