Byl terčem šikany, dnes proti ní bojuje pohádkou KiDÓ. Matěj Dereck Hard fotí hlavně věci, které chce změnit
Vyrostl v Praze, vystudoval v Opavě, miluje Japonsko a fotí věci, které mu vadí. Za svou práci už získal řadu prestižních ocenění, vydal několik knih a jeho nejnovějším počinem je pohádka proti šikaně. Do pořadu Až na dřeň přišel fotograf Matěj Dereck Hard.
Focení je celý jeho život, z koníčku se postupně stala práce i forma vyjádření. První snímek udělal na malý kompakt ve svých šesti letech. „Vyvolávání fotek mě ale minulo, ani to neumím. Manželka, která analogovou fotografii miluje, mi slíbila, že mě to jednou naučí.“
Matěj Dereck Hard absolvoval Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Jeho doménou je hlavně inscenovaná fotografie. „Baví mě vytvářet vlastní realitu,“ potvrzuje. Jako kluk chtěl dělat scenáristiku, režii nebo herectví. Všechno teď ve své práci propojuje.
Velkou láskou je pro něj Japonsko, které ho naučilo nejen pít kvalitní čaj, ale zaujalo ho také svou kulturou. Dokonce chtěl studovat japanologii, i když to nakonec nevyšlo, tak země vycházejícího slunce v jeho srdci zůstala nadále.
Chlupatý superhrdina
Narodil se s ochrnutou rukou a jen díky vytrvalosti své maminky, která s ním cvičila Vojtovu metodu, dnes může paži normálně používat. Ve škole si ale nejen kvůli tomu užil své.
Hlavním důvodem, proč Matěj Dereck Hard tvoří, je snaha něco změnit a posunout. „Udělal jsem třeba sérii, kde kritizuji přehnanou závislost na telefonu. A to se týká i mě," přiznává. Jeho nejnovější počin – cinemagrafová pohádka KiDÓ. – se zase zaměřuje na šikanu.
„Vznikla na základě mých zkušeností. Já do ní implementoval věci, které se mi stávaly v dětství. Byl jsem se terčem posměchu a šikany. Před školou si na mě občas počíhali kluci z jiné školy a já se před nimi schovával. Měl jsem samozřejmě strach. Na další škole jsem zažil psychickou šikanu a to jsem řešil přestupem.“
V pohádce KiDÓ. tedy stvořil chlupatého superhrdinu, který má pomáhat dětem se s šikanou vypořádat. A také je navést k tomu, že vždy je lepší se svěřit někomu z dospělých, kterému důvěřují.
Čeho by si na dětech měli naopak všímat rodiče? Jak cinemagrafová pohádka vznikala? Proč v jedné sérii fotil děti jako bezdomovce nebo vojáky? A proč si vybral jméno Dereck Hard? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Baví mě dětská ilustrace i spolupráce s tátou, prozrazuje Jonáš Ledecký. Barvoslepost ho neomezuje
Do jeho života patří hudba i výtvarné umění, hraje s kapelou, vydává knihy, tvoří komiksy. Nemá rád sociální sítě a vůbec mu nepřekáží částečná barvoslepost.
-
Jarmila Štuková: V Iráku jsem myslela, že tu hrůzu neunesu. Mojí psychohygienou jsou projekty pomoci
Bezmála 20 let jezdí fotit do rizikových oblastí, za své snímky získala nejedno ocenění. Jak se vyrovnává s explicitním zlem a proč chce být raději dobrou tetou než mámou?
-
Fotografka Lucie Drlíková bodovala v soutěži Ocean Art. Jak vznikají její snové snímky pod hladinou?
Při své práci je jako ryba ve vodě, a to doslova. Lucie Drlíková se specializuje na podvodní focení, pro její snímky jsou charakteristické krásné šaty a nápadité kulisy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
