Při stresu jsem sáhla po flašce. Byla jsem kvartální alkoholik, říká Veronika Albrechtová
Moderovala v televizi i v rádiích. Dnes píše blog o své závislosti na alkoholu a cestě k normálnímu životu. Veronika Albrechtová sdílí upřímně a otevřeně své bolestivé zkušenosti.
Dvacet let kladla Veronika Albrechtová otázky, dnes bývá na druhé straně. „Nejraději jsem měla obyčejné lidi se silným příběhem.“ Upovídaná prý byla už jako dítě. Vystudovala střední rodinnou školu, zkusila si práci sekretářky, ale velmi brzy zakotvila v rádiu. „Strašně mě to bavilo. Já do práce chodívala jako na dovolenou, a i když jsem třeba vstávala velmi brzy ráno, vždycky jsem se těšila.“
Na druhou stranu pro ni ale byla práce moderátorky psychicky náročná. „Když mi přišel vystresovaný host, tak jsem ho z toho dostala, ale sebe jsem úplně vyčerpala. Všechno jsem do sebe vstřebávala, až jsem pak skoro neměla kapacitu na svoje děti.“
Pořád jsem fungovala
Dělat, co ji baví, se Veronice Albrechtové dlouho dařilo. Začal se jí ale komplikovat soukromý život. Postupně se jí rozpadla tři manželství a řešila zdraví svého staršího syna. Klid hledala na dně lahve.
„V Dobřanech mi vysvětlili, že jsem kvartální alkoholik. Když jsem měla stres, tak jsem po flašce sáhla a dokázala jsem do sebe dostat za den půllitr vodky. A pak tři měsíce nic, neměla jsem potřebu. Ale zase přišla stresová záležitost a šup. Ale pořád jsem fungovala, pořád jsem chodila s dětmi do bazénu, věnovala jsem se jim, chodila jsem vysílat. To jsem si nedovolila pít, pak už ke konci ano, ale nikdy to na mě nikdo, myslím, nepoznal. Ale pak jsem si udělala výron kotníku na ledě, když jsem chtěla zamachrovat před klukama, že maminka, byť je jí 45, umí pořád bruslit. A teď mě to zavřelo doma s tím, že jsem ještě nemohoucí, tam se to sesypalo úplně. A to je dva roky.“
Ostatní vás neodsoudí
Čtěte také
Svou závislost se rozhodla řešit poté, co usnula tak tvrdě, že ji děti nemohly probudit a myslely si, že zemřela. „V léčebně jsem najednou mohla o všem mluvit s lidmi, kteří vás neodsoudí. Se mnou tam byla manažerka hotelu, překladatelka z angličtiny, žena nadaná na malování. Přivedl nás tam nedostatek citu, psychické i fyzické násilí. V léčebně nikdo není jenom tak. Já jsem se tam naučila odpustit si, nevracet se k minulosti a pracovat na budoucnosti.“
Jaká trápení prožila s prvním manželem? Kdo reagoval na zveřejnění jejího příběhu negativně? A co chystá do budoucna? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
