Sípání nebo chrčení má řadu příčin. Hloubku dechu si tělo určuje samo, říká Kateřina Cajthamlová

Dýchání je automatický děj. „Nejlepší, co může člověk pro dýchání udělat, je na něj vůbec nemyslet. Tělo si většinou samo poradí. Takže čím méně budete řešit dýchání, tím lépe,“ říká otorinolaryngolog Vítězslav Veselý.

Rozdíl je, jestli dýcháme ústy, nebo nosem. Všichni savci dýchají nosem. Ústy to většina z nich ani neumí. „Nosem je to ideální. Netrpíte pak na nervová onemocnění, jako je třeba zánět dutin. Samozřejmě, když má člověk nějakou fyzickou námahu a přísun kyslíku nestačí, je potřeba otevřít pusu a dýchat i pusou. Pro dýchací cesty a sliznice to ale není optimální,“ říká otorinolaryngolog.

Při fyzickém výkonu se samozřejmě zadýcháte|foto:archiv B.A.Z. centra

Když nezvládáme nějakou fyzickou aktivitu, zpravidla není problém v dechu samotném, ale ve špatné fyzické nebo psychické kondici. „Pro dobrý dech je důležitá i dobře nastavená psychika,“ potvrzuje Kateřina Cajthamlová. „Psychogenní příčinou je typicky hyperventilace, kdy člověk má pocit nedodechnutí. Pomáhá dýchat do pytlíku.“

Zvukové projevy špatného dechu

Dušnost je subjektivní příznak, který se zdaleka netýká jen plic. Je tam řada příčin:

• Astma
• CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc
• Zápal plic
• Procesy, které probíhají v okolním plicním parenchymu a tlačí na dýchací cesty zvnějšku
• Problém plicního oběhu
• Problémy se srdcem, kdy se v plicích hromadí tekutina (zejména levá plicní komora)
• Chudokrevnost, kdy se krví špatně přenáší kyslík
• Špatná kompenzace cukrovky

Zvuk, který vzniká při dýchání v oblasti hrtanu, označujeme jako stridor a je objektivní známkou špatného dechu. Může mít charakter sípání, chrčení nebo pískání a může se objevovat při nádechu i výdechu nebo v průběhu obou. Při poslechu plic je slyšet.

Stridor se více vyskytuje při nádechu a jde o vyšší zvuky. Čím je pískot vyšší, tím je tam větší zúžení. Může to způsobit i zvětšení štítné žlázy, která tlačí na okolí hrtanu.

Pokud má člověk problém vydechnout, může za to většinou šelest. Typické je to u astmatu nebo CHOPN.

Rady na závěr

Hloubku dechu si tělo určuje samo. „Někdy se mimovolně rozhodne, že se prodechne víc. Pokud se chcete ujistit o správné hloubce dechu a kapacitě plic, zajděte na plicní na spirometrii,“ radí Kateřina Cajthamlová.

Vyšetření plic, spirometrie (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Profimedia

Správné nadechování souvisí s výdechem. Prodloužený výdech můžete trénovat pomocí pískání. „Plíce posiluje zpívání nebo říkání básniček, kdy se musíte mezi větami nadechovat,“ doplňuje lékařka. „Pokud vás popadne akutní dechová tíseň, volejte záchranku. Mozek bez dechu vydrží jen čtyři minuty. Pokud je to ale jen chvilkové, třeba z dlouhého smíchu, je důležité nejprve vydechovat. Uklidnit se, vydechnout a jakoby vymáčknout vzduch z plic.“

Pro správné dýchání funguje:

• Čistit si nos smrkáním každé dírky zvlášť, proplachovat konvičkou se slanou vodou
• Chodit na procházky a dýchat čerstvý vzduch
• Udržovat pitný režim, nekouřit
• Kontrolovat srdce
• Pokud jsou problémy, zajít na plicní nebo ORL

Souvisí zúžená krkavice nebo zúžená nosní přepážka s dušností? Může mít člověk současně astma a CHOPN? Hlasivky si lze namoct i při dlouhém naříkání, až začneme chroptět. Poslechněte si paní doktorku v pořadu Vesele a zdravě.