Není půst jako půst. Ten přerušovaný škodí a navyšuje tělu zásobu tuku, říká Kateřina Cajthamlová
Velikonoční svátky jsou spojené s vyšší konzumací jídla a alkoholu. Proč se nemáme bát vajec, jaká jejich dávka je bezpečná a proč Kateřina Cajthamlová považuje přerušovaný půst za naprosto nevhodný? Jak žít vesele a zdravě?
K Velikonocům patří vejce stejně jako kapr na Vánoce. „Vejce jsou super. Ve větším množství sice může trpět žlučník, ale baltimorská studie už v roce 1982 potvrdila, že konzumace 2 až 24 vajec týdně nezvyšuje hladinu cholesterolu,“ vysvětluje bezpečnost vajec Kateřina Cajthamlová.
Vejce obsahuje velmi dobře stravitelnou bílkovinu. „Tento cholesterol naše tělo potřebuje k výživě srdečního svalu, k tvorbě buněčné stěny i k výrobě všech hormonů, protože jsou cholesterolové povahy. Navíc vejce obsahují emulgátory tuků, konkrétně lecitin. Takže například aterosklerózy se bát nemusíte,“ uklidňuje lékařka.
Není půst jako půst
Příjem potravy je řízen mimovolně, hormonálně. „Nejvíc mi vadí, když někdo pořád řeší, co si o Velikonocích smí a nesmí dát. Vzrůstají poruchy příjmu potravy a jedna z těch, které se šíří prostorem, je takzvaná ortorexie, která dělí věci na zdravé a nezdravé. Ale tak to není. Vždycky záleží na konzumentovi, jeho pohlaví, věku, zdravotním stavu, tělesné stavbě, na tom, na co je případně alergický. Pak záleží na kvalitě té potraviny, jejím složení, kdy se konzumuje a v jakém množství. Takže dejte klidně beránka, jidášky i sekanou s kopřivou.“
A co si myslí o půstech před Velikonoci? „Půst měl čistě duchovní význam. Jeho cílem bylo zvnitřnění, vzdálení se radovánek světa, abychom se zamysleli and tím, co dál budeme dělat, komu odpustíme, na koho budeme hodní a koho obdarujeme. Půst měl za úkol nahromadit pro potřebné. S přerušovaným půstem nemá nic společného.“
Kateřina Cajthamlová je velká odpůrkyně moderního půstu, který má podle ní jen záporný efekt. „Poškozuje psychiku, svalovou hmotu a zhoršuje svalový škrob. Pokud jsou lidé spokojení, že zhubli, tak je stavem změněného vědomí, který následuje hladovění. V těle se vytváří ketóza a dochází k tomu, že si tělo spotřebuje za prvních 12 hodin svalový škrob. A pokud tu hladovku držíme déle než 12 hodin, už je tu porucha příjmu potravy. Zatěžují se játra, ledviny, které musí aminoskupiny zvýšeně vylučovat močí, což vede k odvodnění organismu. Ten ztratí svaly, ztratí svalový škrob, ztratí vodu, a jak slyšíte, tuku se to vůbec netkne. Naopak procento tělesného tuku se tímhle hladověním zvyšuje.“
Říká se, že nejtlustší lidé žijí v Americe. „Jenom upozorňuji, že od doby, co se z Ameriky hrnou nesmyslná zdravotní doporučení, český lid tloustne. Nechali jsme se nachytat na hloupé nápady. Výsledkem je naše tloušťka, zhoršuje se nám zdravotní stav a začínáme vypadat jako ti tlustí Američané. Takže pozor na to, vážení,“ apeluje lékařka.
Jak si užít Velikonoce podle Kateřiny Cajthamlové
- Radovat se ze společenství lidí, kteří nás mají rádi
- Setkávat se tváří v tvář
- Učit se servírovat dobré jídlo
- Chodit do přírody
- Povídat si
- Sledovat zvířátka
- Vyjet i za hranice a podívat se, jak slaví Velikonoce jinde
Držení půstů s jojo efektem může způsobit i vznik cukrovky nebo vysokého tlaku. Jak to paní doktorka vysvětluje? Který tuk se nejhůře odbourává a proč jsou na tom ženy hůř? A jak souvisí Velikonoce se sexualitou? Poslechněte si v pořadu Vesele a zdravě s Kateřinou Cajthamlovou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
