Postavil loď a závod přes Atlantik dojel druhý. Vypekl mě autopilot, proto mi poslední dny u kormidla padala hlava, vzpomíná Michal Krysta

„Nejsem úplně plánovací typ, vždycky počkám, co mi život přinese. Chtěl jsem na své lodi, kterou jsem měl v Řecku, plout přes Atlantik. Jenže mi plány zkřížil covid a celý ten projekt se stopnul. Potom jsem náhodou našel na internetu odkaz na novou lodní třídu a možnost účastnit se závodu Transat a to mi přišlo jako daleko lepší nápad,“ popisuje zrod myšlenky.

Udělej si sám

Ale nebyl nikdo, u koho bylo možné si nechat loď postavit. Jedinou variantou, jak se závodu účastnit, bylo vyrobit si loď sám. „Povedlo se to, loď je parádní, jsem s ní spokojený. Stálo to strašně moc sil a energie. Všechno jsem dělal daleko precizněji, než by možná bylo potřeba, ale zase jsem věděl, že se na tu loď můžu spolehnout.“

Komplikace ho nezastavily

Při konstrukci plavidla musel dodržet přísná pravidla, dané bylo i vybavení. A právě to ho nakonec zradilo. „Odešel větrný autopilot, nevyráběl jsem si ho sám, ale museli jsme ho koupit od předepsané firmy. Ten mě bohužel vypekl úplně nejvíc. Byl to konec závodu a já už jsem věděl, že ten cíl je blízko.“

Rozhodl se tedy závod dokončit a strávit poslední dny bez odpočinku. „Samozřejmě člověk za tím kormidlem klimbá, padá mu hlava a nemusí to občas být úplně bezpečné, ale zvládnul jsem to.“

Závod startoval v Portugalsku a cílem byl karibský ostrov Antigua. Michal Krysta dojel i přes všechny komplikace jako druhý, trasu dlouhou sedm tisíc kilometrů zdolal za 26 dní.

S jakým počasím se během plavby potýkal? Jaké pro něj bylo zůstat sám se sebou téměř měsíc na moři? Co bude s lodí teď? A jaké jsou jeho další plány? Poslechněte si celý rozhovor.