Pořád dostávám role hajzlíků, fajn týpka bych asi bral, přemítá Pavel Batěk

5. únor 2025

Z jeho ztvárnění novináře Krčky až mrazí. „Ale bylo hezký představovat se jako ‚Jsem novinář a pěkná svině‘,“ vzpomíná na natáčení fiktivní série Sedm schodů k moci.

Pavel Batěk má na kontě řadu rolí, výrazná byla jeho postava bulvárního novináře Krčky ve fiktivní sérii Sedm schodů k moci. „Scénář mě zaujal hned i proto, že se to velmi úzce vztahuje k naší politice. Myslím, že je evidentní kdo, jak a za jakým účelem fungoval. Rád ukazuju, co je na tom špatně. A myslím, že novináři opravdu mají ty šňůrky v rukou.“

Stále hraju hajzlíky

Ač oslavil padesátku, zjistil, že role dostává pořád podobné. „Charakter rolí se nijak nemění, většinou jsou to takoví hajzlíci a i mladší, než reálně jsem. Ale když jsem v divadle ještě v 35 letech hrál šestnáctiletého, tak už vás to moc nebaví.“

Připouští ale, že záporné postavy jsou zajímavé a člověk nikdy neví, jestli se nezmění. „Pozitivní roli bych bral, ale mám pocit, že v nich není moc co hrát. Člověk se v nich musí víc pohrabat, aby vytáhl něco zajímavého a aby to mělo trošku reálný základ. Možná je chyba, že se s režisérama o rolích moc nebavím. Možná proto nedostávám role fajn týpků,“ přemítá v rozhovoru.

K divadlu díky rozhlasu

Jedenáct let strávil v Divadle na Vinohradech, sedm let byl členem Činohry Národního divadla. K herectví ho přivedl i poslech tehdy Československého rozhlasu. „S maminkou jsem poslouchal pohádky a nedělní rozhlasové hry. Bylo to skvělý, vytvořil jsem si svoji postavu a svůj svět.“

Ovlivnila ho především rozhlasová hra Psí srdce. Psa tu hrál Boris Rösner, který si ho později vybral do svého ročníku na DAMU. „Byl skvělej. Není den, abych na něj nevzpomněl. Mnohokrát jsem se s ním radil a on mi pomohl s rozhodováním.“

S Karlem Krylem jsem se potkal

Kromě herectví se věnuje hudbě, na kterou už mu však nezbývá moc času. S bratrem Petrem Baťkem hrají písničky od skupiny The Doors. Je také součástí projektu Salome, který přináší písně Karla Kryla.

„Maminka nám ho pouštěla, ale museli jsme zavírat okna, protože nad náma bydlel kádrovák, kterej bonzoval. Ale Karla Kryla jsem stihnul potkat. Jeho písničky jsem znal nazpaměť, hrál jsem to strašně moc. Kdyby lidi pozorně poslouchali ty jeho texty, mohli se vyvarovat spousty chyb.“

Alex Mynářová a Pavel Batěk

Čeká ho zase nějaká záporná role? Rád provádí kaskadérské kousky bez dubléra, jeho vzorem byl Jean-Paul Belmondo. Jak se mu s ním podařilo setkat? Drží se scénáře, nebo má raději improvizaci? Nejčastěji ho uvidíte v pruhovaném tričku. Kolik jich doma má? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio