Nohu jsem kvůli bolestem nenáviděl. Amputace byla novým začátkem, tvrdí úspěšný paraatlet Jaroslav Petrouš
V sedmnácti letech se zranil, později se rozhodl pro dobrovolnou amputaci dolní končetiny. Dnes pomáhá lidem s hendikepem, vyhrává medaile a má vlastní značku kávy – tak by se dal v kostce popsat životní příběh paraatleta Jaroslava Petrouše. Podělil se s námi o něj v pořadu Až na dřeň.
Do studia přinesl dvě čerstvě získané zlaté medaile, které si přivezl ze Spojených arabských emirátů. Česko pravidelně reprezentuje ve vrhačských disciplínách – v hodu oštěpem, diskem a koulí.
„Medailí mám za osmnáctiletou kariéru nespočet. Nejkrásnější cenou je pro mě ta ze Zlaté tretry. Medailí se pořád vážím. Sport je pro mě stále závislostí, pořád mám v sobě touhu překonávat rekordy.“
Série úrazů a operací
Narodil se do fotbalové rodiny a i on měl našlápnuto na slibnou kariéru, když mu ale bylo sedmnáct let, poranil mu vysokozdvižný vozík nohu a život se mu otočil vzhůru nohama. Musel podstoupit řadu zákroků a z hřiště se přesunout do kanceláře v obchodním řetězci.
Za nějakou dobu se velmi dobře vypracoval i v této oblasti. Aby toho ale nebylo málo, vyjel o pár let později na teambuilding, kde si fatálně poranil koleno. „Chodil jsem nejdřív s jednou holí a říkali mi doktor House. Absolvoval jsem sedm operací a v závěru jsem chodil se dvěma holemi. Bolesti jsem měl tehdy permanentní, manželka mě v noci budila, protože jsem brečel bolestí.“
Amputace jako cesta
I přes svá zranění a bolesti Jaroslav Petrouš úspěšně sportoval a během svých závodních cest pozoroval amputáře. „Zatímco oni se smáli, já trpěl bolestmi. Po jednom příletu jsem manželce řekl, že jsem se rozhodl pro amputaci. Už jsem tu nohu nenáviděl.“
Během dvaceti dnů po amputaci už chodil s protézou bez berlí. „Tvrdím o sobě, že jsem lehká forma amputace, protože jsem se na to mohl připravit. Byl to pro mě nový začátek,“ vzpomíná.
Hned po amputaci také začal pomáhat ostatním, s Kateřinou Klasnovou založil Nadační fond KlaPeto, který podporuje zdravotně postižené děti.
Jak složitou cestu k amputaci musel Jaroslav Petrouš absolvovat? Proč chtěl skoncovat se životem a kdo ho zachránil? Jak začínal s charitativními výstupy na Sněžku a kolik peněz už se jim podařilo s nadačním fondem rozdělit? I o tom byla v pořadu Až na dřeň řeč.
Související
-
Olga Studničková Šípková: Sportovní úspěchy neznamenaly štěstí. Radost musí člověk hledat sám v sobě
Od dětství se hýbala, ve sportovním aerobiku patřila k naší i světové špičce, moderovala v televizi, měla vlastní fitness centrum. Byla úspěšná, slavná, ale nešťastná.
-
Bojovník s duší jogína. Martin Svozil o práci u URNA a svém odchodu. Jóga mi přinesla svobodu, říká
Dlouhá léta působil v elitním Útvaru rychlého nasazení. Dnes se věnuje především józe a sebepoznání. O svůj nevšední životní příběh se s námi podělil Martin Svozil.
-
Na mise v Afghánistánu jsem si objednával kytary. Vzpomínám na úžasné kolegy, říká bývalý voják
Bezmála dvacet let byl Ondřej Spisar v armádě a zúčastnil se zahraničních misí v Afghánistánu a Mali. Dnes je střeleckým instruktorem a členem iniciativy Civilisté děkují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
