Herec Tomáš Dastlík šel studovat JAMU až jako čerstvý inženýr. Za svou životní roli považuje Evžena Oněgina

Tomáš Dastlík se narodil v Pardubicích a vyrůstal na chatě u Labe s prutem v ruce. „Tam jsme si hráli na indiány, rvali se, bylo to super. Navíc jsem díky tatínkovi velmi brzy plaval,“ rozpovídal se o svém dětství herec, který jako kluk hrával hokejbal, ale také tančil v národopisném souboru Kohoutek. 

Sen stát se hercem v sobě dlouho hýčkal. Studovat šel ale z čistě praktických důvodů ekonomii na pardubickou univerzitu. Až jako čerstvý inženýr se přihlásil na JAMU. Deset let potom působil v Ostravě. „Když jsem tam jel poprvé, tak to byl docela šok. První půlrok byl hodně těžký. Byl pošmourný podzim, já tam byl sám a chvíli trvalo, než jsem se zabydlel.“

Životní role: Evžen Oněgin

Právě v Ostravě sehrál celou řadu rolí včetně Evžena Oněgina, kterou dodnes považuje za životní. „Během zkoušení Evžena Oněgina mi umírala maminka na rakovinu. Já ji den před premiérou viděl a vůbec už jsem ji nepoznával. Ještě jsem jí stačil ukázat plakát k představení. Den na to odešla a já si myslím, že čekala na to, až se rozloučíme. Jsem dodnes vděčný tátovi a sestře, že o ni do poslední chvíle pečovali doma.“

V herectví musí mít podle Tomáše Dastlíka člověk štěstí. „Musí si vás někdo vybrat a dát vám šanci. Znám spoustu lidí, kteří jsou dobří, ale neměli štěstí. Pořád jen čekáte.“

Čtěte také

Lítost nesnáším, říká zakladatelka Nadačního fondu Sudička, který pomáhá lidem se zrakovým postižením

Tomáš Dastlík kromě hraní také pomáhá lidem s onemocněním očí. Je patronem nadačního fondu Sudička, který se zaměřuje na pacienty s uveitidou. „Já mám s tímto onemocněním osobní zkušenost, takže vím, co to obnáší. Kdybych tenkrát přišel o chvíli později, mohl jsem přijít o oko,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor s hercem Tomášem Dastlíkem, který byl hostem pořadu Až na dřeň.