Badatel Mareš o štěchovickém pokladu: Všechno je to jinak, skutečný příběh je daleko temnější, ponuřejší a zajímavější
Jaroslav Mareš v současné době vydal svoji další knihu s názvem Štěchovický poklad – konec legend. Zároveň pravidelně natáčí pořady Tajemno a Tajemné podzemí.
K historickému bádání se Jaroslav Mareš dostal přes tým Josefa Klímy, do kterého od roku 2014 patří. „První z těch případů byla studna Majora Zemana a potom to nějak pokračovalo,“ vzpomíná.
Kauza, při které mu „spadla brada“, byla o štěchovickém pokladu, ke které napsal i knihu. „Já se vždycky Štěchovicím vyhýbal, už také z respektu k Josefu Klímovi, kterého jsem v 90. letech coby dorůstající hltal. A protože jsem u Štěchovic bydlel, tak mě to hrozně zajímalo. Najednou se objevila možnost, že jsem v bádání mohl jít dál.“
Pro badatele i veřejnost je největší lákadlo ve Štěchovicích je zlato. Mareše vždycky zajímalo, proč ho ale nikdy nikdo nenašel. „Všechno je to úplně jinak, skutečný příběh je daleko temnější, ponuřejší a zajímavější než ta legenda o zlatě,“ přibližuje.
Badatel a reportér kromě psaní knih také natáčí pořad Tajemno a Tajemné podzemí. Má i svůj kanál na Youtube s názvem Badatelé. Točit a psát má stále o čem, témat má totiž v záloze mnoho. „Teď se velice těším, že začnu šťourat v případu žítkovských bohyň, což jsou takové, nechci říkat čarodějky, ale je to takový zajímavý folklor na moravsko-slovenském pomezí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
