Závislosti na drogách jsou tu od nepaměti, mění se jen užívané látky
Závislosti na tabáku, alkoholu i drogách jsou tu desítky let. Co se však mění, je to, že tradičně užívané látky ustupují do pozadí a objevují se látky nové. I vztah k tabáku a alkoholu se v dějinách, a to i celosvětově, měnil, přesto ale právě tyto dvě závislosti patří u nás k těm nejpočetnějším.
„Mění se pozice látek. V Praze by se mohlo zdát, že novou drogou je po revoluci kokain, ale ten zažíval svou zlatou éru už ve 20. letech. Musíme se zabývat historií, proč se např. některé látky ocitly v režimu nelegálnosti, proč některé jiné jsou státem propagovány, proč na nich stát vydělává, proč na nich bohatnou některé skupiny a jiné na to doplácejí. Pro pochopení celého fenoménu je důležité znát celou historii," vysvětluje problematiku závislostí prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK VFN.
Nejstaršími látkami u nás byly halucinogeny. Éra alkoholu začíná se znalostí kvašení ovocných šťáv a když jsme se naučili destilovat, začala éra destilátů a téměř stejně s ní i éra tabáku. Ten dnes vede závislosti jako takové.
1. místo - závislost na nikotinu (v ČR více než 2 miliony kuřáků)
2. místo - závislost na alkoholu (zhruba 1 milion závislých)
3. místo - konopí
4. místo - závislosti na lécích (hlavně u seniorů - léky proti bolesti, stimulační léky, léky proti nachlazení)
5. místo - další nelegální drogy - heroin, pervitin, taneční drogy (Emdem a Extáze)
Vedle závislostí tzv. látkových, které ohrožují naše zdraví, jsou tu ale i závislosti nelátkové (např. závislost na počítačích, na mobilu, na sexu), které jsou spíš o psychice.
Hlavně u teenagerů prof. Miovský rodičům doporučuje přiměřenost a rozum v komunikaci s náctiletým při zjištění problému.
S dispozicí k závislosti se rodíme stejně jako se schopností metabolizovat některé látky a jiné ne. Záleží ale i na tom, kde a jak vyrůstáme, co jíme, jakou máme výchovu a dostupnost k nevhodnému. Podle prof. Miovského jsme rizikovými faktory doslova obklopeni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
