Vytváření zahrady je často párová terapie. Musím být trochu psycholog, směje se zahradní architekt Ferdinand Leffler
„Pro mě je vždycky důležitější, pro koho tu zahradu dělám, než jak velká je nebo kde je,“ vysvětluje Ferdinand Leffler. Zahrada má podle něj přinášet především radost, zklidnění a uzemnění. A neměly by v ní chybět stromy.
Původně si myslel, že ho čeká kariéra zubaře, pak ale ve Spojených státech potkal zahradního architekta a řekl si, že tohle povolání je sen. „A od té doby to všem doporučuji, protože to je fakt krásná práce,“ říká Ferdinand Leffler.
„Zahrada je nejlepší antidepresivum. Umí vnést do života velkou radost,“ myslí si, ale zároveň dodává, že cesta k vysněné zahradě nemusí být jednoduchá.
„Je to dost často párová terapie, protože za mnou přichází páry ruku v ruce. Miláčku sem, miláčku tam. A odchází často každý sám. Vy to pak zpátky spojujete, protože je to nějaký společný projekt a tam se samozřejmě otevírají témata, která s tou zahradou kolikrát vůbec nesouvisejí.“
Nebojte se sázet stromy
Je rád, když si v zahradě najde prostor každý člen domácnosti, ale také se má stát místem setkávání. „Když se dostanete lidem hlouběji pod kůži, vznikají zahrady, které za to fakt stojí.“
Radost, která by podle Ferdinanda Lefflera neměla v zahradě chybět, může mít mnoho podob. „Pro někoho to může být biotopické jezero se saunou, pro někoho jiného ohniště nebo skleník. Každý by si měl odpovědět na to, co ho do té zahrady vytáhne.“
Zvlášť do menších zahrad se lidé bojí sázet stromy a to je velká škoda. „Když začínáte tu zahradu dělat někde na poli, tak to chce mít opravdu velkou odvahu, abyste se pustili do toho, že tam vysadíte nějaké ty javory, duby, třešně, prostě velké stromy. Ale lidi by se toho neměli bát.“
Čemu říká na zahradě šmoulí hrnce? Jak se mu pracuje v zahraničí, třeba v jižní Evropě, Kostarice nebo na Zanzibaru? Jak můžeme prohloubit svůj vztah k přírodě, k půdě, k zahradám? A půjdou jeho čtyři potomci při výběru povolání v jeho šlépějích? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Planeta se mění. Nejkrásnější místa světa spojuje čistota přírody, říká dobrodruh Jan Hvízdal
Procestoval svět, má bohaté zkušenosti z divočiny a nejkrásnější den si představuje v mínus třiceti. Fotograf a dobrodruh Jan Hvízdal našel sebe sama za polárním kruhem.
-
Nejlevnější letenka mě stála dvacet korun. Cestovat se dá velmi levně, říká David Eiselt
David Eiselt je cestovatel a také zakladatel portálu Cestujlevne.com, který se věnuje levným letenkám. Sám procestoval kolem padesáti zemí.
-
Petr Juračka: Moje výbava? Malý foťák a amatérský dron, tím jsem fotil i titulku National Geographic
Na obálce prestižního časopisu National Geographic se jeho himálajský snímek objevil jako teprve druhá česká titulka. Tu předchozí vyfotil Eduard Ingriš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
