Výstava opomíjeného klasika

Připravila ji Národní galerie v Praze spolu se Správou Pražského hradu. Kurátorem výstavy je ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze (NG) Tomáš Vlček. Ačkoli Preissig během svého života podstatně obohatil kulturní život nejen Prahy, ale i Paříže, New Yorku a Bostonu, v českých zemích trvalo několik desetiletí, než byl pochopen, řekl dnes Vlček novinářům. Svým dílem, které je i dnes nesnadno zařaditelné, obsáhl a často i předznamenal mnoho výtvarných stylů 20. století. Výstava, která poprvé nabízí Preissigovo dílo v celistvosti, zahrnuje mimo jiné práce inspirované secesí, grafický design i knižní grafiku. "Nejprve muselo dojít k rehabilitaci secese v 60. letech, později byla uznána moderní abstrakce," připomněl Vlček. Některé Preissigovy kresby či grafiky dokonce jakoby předznamenávají budoucí matematické či fyzikální objevy, například teorii fraktálů. "Teprve postmoderna umožnila, abychom Preissigovo dílo pochopili v jeho rozmanitosti," míní kurátor. Vedle hlavního prostoru jízdárny, kde najdou návštěvníci volnou tvorbu, je v bočních křídlech instalována knižní grafika a plakáty, neboť Preissig se výrazně občansky angažoval. "Jako jeden z mála viděl nebezpečí moderní doby, proto se dostal do konfliktu s totalitní mocí," řekl Vlček. Utlačovatelské režimy zapříčinily jeho smrt v koncentračním táboře Dachau v roce 1944, ale i snahu vymazat jeho jméno z kulturní paměti za komunismu. Značná část Preissigova díla zmizela právě v poválečné době. NG odkoupila v 60. letech jen část pozůstalosti, zbytek expert ohodnotil jako bezcenný a Preissigův zeť dal díla do sběru. "Tehdy jsem řekl, že jde o dílo nesmírné ceny," řekl Vlček, který v té době pracoval v Památníku národního písemnictví a zajistil nákup části pozůstalosti. Preissigova kolekce v památníku čítá přes 1000 děl. Uměleckoprůmyslové muzeum spravuje přibližně 500 děl, která patří k pilířům tamní sbírky užité grafiky.

NG vlastní Preissigova díla, jež byla součástí Waldesovy sbírky. Ta přešla za protektorátu pod správu NG, po roce 1989 byla restituována, část děl restituenti státu věnovali, část galerie znovu odkoupila a jiná díla odkoupily další instituce.