Vyšla analýza Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu
Český statistický úřad nedávno vydal analýzu Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu z roku 2011. Vyplývá z ní, že počet věřících obyvatel v naší populaci klesá – během posledních dvaceti let se snížil na polovinu. Úbytek věřících lidí je ve statistice ovšem způsoben i tím, že mnoho lidí na otázku o náboženské víře neodpovědělo, protože byla nepovinná.
K největším církvím v Česku patří Církev římskokatolická, ke které se přihlásilo přes milión obyvatel, dále pak Českobratrská církev evangelická s více než padesáti tisíci osob a Církev československá husitská s téměř čtyřiceti tisíci osob. U těchto velkých církví klesl od sčítání v roce 1991 počet osob na čtvrtinu. Štěpánka Morávková z Odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu k výsledkům říká:
„Určitě nejpřekvapivější byl počet osob, které otázku na náboženskou víru vůbec nezodpověděly. To byla skutečně extrémní hodnota v porovnání ze všech minulých cenzů. 4 milióny 660 tisíc lidí otázku nezodpovědělo.“
Výsledky se proto velice těžko hodnotí, protože pokles počtu věřících od roku 1991 může být výrazný, ale také nemusí.
„Z počtu osob, které uvedly, že jsou věřící, což bylo 2 milióny 169 tisíc osob, tak plná třetina z nich, což je hodně velký podíl, zvolila volbu, která byla na formuláři přímo nabídnuta a uvedla, že jsou věřící, ale že se nehlásí k žádné církvi ani k žádné náboženské společnosti.“
Stejně jako v minulosti, i dnes náboženství ovlivňuje rodinný stav. Věřící zůstávají méně často svobodnými, preferují uzavření manželství před neformálním soužitím, a jejich manželství bývají stabilnější. Náboženství ovlivňuje i plodnost žen.
„Výrazně vyšší zastoupení rodin se třemi a více dětmi v porovnání s ženami, které uvedly, že jsou bez víry.“
Rozdíly lze vysledovat i v různých regionech naší vlasti, jak říká Štěpánka Morávková:
„Tady se nic nezměnilo ani v roce 2011 a platí, že ty východní regiony mají výrazně vyšší zastoupení věřících, než je na západě. Pokud bych uvedla konkrétní dvě extrémní hodnoty maximum a minimum, tak maximální počet věřících z počtu obyvatel kraje byl například ve Zlínském kraji, což bylo 37 %. A naopak minimální podíl byl v Ústeckém kraji, což bylo pouhých 10 % z počtu obyvatel kraje.“
Zajímavá je i otázka náboženské víry ve vztahu k národnosti.
„Tady jsou ty údaje opět trošku problematičtější, protože národnost byla stejně jako náboženská víra při sčítání otázkou dobrovolnou a byla také zatížena velkou mírou počtu neuvedených odpovědí. Takže tady se ta nepřesnost ještě násobí, pokud se kombinuje národnost s náboženskou vírou. Nicméně z těch struktur je zřejmé to, co platilo i v minulosti, že nejmenší podíl věřících mají osoby, které uvedly, že mají národnost českou, to jsou největší bezvěrci, zatímco třeba národnost polská vždy vykazuje podíl věřících nejvyšší, pokud hovoříme o těch tradičních národnostech.“
Stejně tak je velký rozdíl mezi národností českou a moravskou.
„Osoby, které uvedly národnost moravskou, měly podíl věřících 40 %, osoby s národností českou zhruba poloviční, pouze 23 %.“
Za zmínku stojí i tři nejčetnější národnosti cizinců žijících v Česku.
„Tady jsou zajímavé rozdíly, protože národnost ruská a ukrajinská vykázala vysoké podíly věřících, kolem 40 %, čili 2/5 osob, a naopak národnost vietnamská uvedla podíl věřících necelých 9 %, čili absolutní minimum v porovnání všech těch národností.“
Analýzu Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 si můžete přečíst na webových stránkách Českého statistického úřadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka