Vrácených 800 000 břevnovskému klášteru

19. říjen 2004

Praha dá Benediktinskému arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty na opravu krovu a střechy barokní sýpky Břevnovského kláštera dalších 800 000 korun. Rozhodla o tom dnes městská rada s tím, že částku přidělí z nevyčerpaných grantů na letošní rok.

Hlavní město se letos rozhodlo věnovat na obnovu nemovitých kulturních památek jejich vlastníkům 60 milionů korun. O grant se přihlásilo 169 žadatelů, kteří dohromady chtěli přes 483 milionů korun, informoval náměstek primátora Jan Bürgermeister. Odborná komise vyřadila 46 žádostí, které nesplnily stanovené podmínky. Nejvyšší částku, a to téměř devět milionů korun, dostal od města Břevnovský klášter. Po zvýšení daně z přidané hodnoty na stavební práce arciopatství zjistilo, že mu peníze nebudou stačit. Proto v září požádalo magistrát o další částku. Město žádosti mohlo vyhovět, protože dva žadatelé oznámili, že přidělené dotace nevyužijí, a vrátili dohromady 800 000 korun, řekl ČTK ředitel odboru památkové péče magistrátu Jan Kněžínek. "Peníze pomohou úplně dokončit opravu krovu a střechy barokní sýpky kláštera, což považujeme za velký úspěch," uvedl ředitel. Břevnovský klášter je nejstarším mužským klášterem v České republice. Podle legendy ho založil pražský biskup Vojtěch Slavníkovec spolu s českým knížetem Boleslavem II. Klášter byl násilně zrušen v roce 1950 a řeholníci byli internováni. Tehdejší opat Anastáz Opasek byl vězněn a od roku 1968 do roku 1990 žil v exilu. Benediktini se vrátili do Břevnova až v roce 1990. V roce 1991 byl Břevnovský klášter prohlášen národní kulturní památkou.

Na opravu kláštera významně přispívá i Praha 6, na jejímž území památka leží. Milionové částky dala na opravu fasády hospodářského dvora, brány a zdi veřejně přístupné klášterní zahrady.

Spustit audio