Velká Javořina je nejvyšší horou Bílých Karpat. Na jejím vrcholu se setkávají Češi a Slováci
Nejvyšší horou Bílých Karpat je Velká Javořina s výškou 970 metrů nad mořem. Přes její vrchol prochází hranice České republiky se Slovenskem. Nejvyšším bodem je televizní a rozhlasový vysílač, u kterého se dvakrát do roka potkávají Češi a Slováci. Tradice setkávání příslušníků obou národů na Velké Javořině sahá až před revoluční rok 1848.
Poslední červencovou neděli si na kopec vyšlápnou desítky lidí. „My tomu říkáme Javorinské slavnosti. Na kopci se sejdou milovníci folkloru a hlavně dobrých česko-slovenských vztahů. Postavíme pódium a ti, co dorazí, se mohou těšit na malý folklorní festival. Každý rok je to velmi příjemné setkání,“ přibližuje vedoucí Informačního centra ve Strání Barbora Macková. Na Silvestra zase na Velké Javořině zapalují Češi a Slováci vatru přátelství.
Odlesněný hřeben Velké Javořiny umožňuje za hezkého počasí vynikající rozhled. „Když si sem vyšlápnete v zimních měsících v noci, máte šanci vidět až světla z Vídně,“ tvrdí Barbora Macková.
Na vrchol Velké Javořiny vede několik turistických tras z moravské i slovenské strany. Asi pět set metrů pod vrcholem stojí na slovenské straně turistická Holubyho chata. Postavena byla v roce 1924 a letos tak slaví rovných sto let. Nedávno prošla částečnou rekonstrukcí. Turisté se v ní mohou ubytovat a celoročně se v ní i vaří. Ale pozor, v pondělí bývá zavřeno.
Vrcholová část Javořiny je součástí Národní přírodní rezervace Javorina. Na severní straně hory se nachází prales, kterému dominují listnaté stromy, především buk, javor a jasan. Jedná se o nejstarší chráněné území na Moravě. Na jaře pod stromy vykvetou tisíce sněženek a poté celé plantáže medvědího česneku.
Pozorným návštěvníkům Velké Javořiny neunikne protější kopec Jelenec, který byl dříve využívaný jako vojenský prostor. Na jeho vrcholku zbyla po armádě chátrající, 48 metrů vysoká telekomunikační věž.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
