Vedení Prahy podpořilo jižní koridor propojující Kladno a letiště. Stavba by mohla začít za čtyři roky

Hlavní město, městská část, ale i železničáři vycházejí mimo jiné z podrobného geologického průzkumu, který si vyžádala Praha 6 už na jaře. Odborníci na ražby tunelů například z České geologické služby nebo univerzity z Bochumi vyhodnotili variantu JIH jako nejméně rizikovou vzhledem ke geologickému podloží.

V jižní variantě tunel povede většinou v hloubkách více než 50 metrů pod terénem a zástavbou. Trať půjde podle plánu ve směru z Dejvic na Veleslavín postupně z hloubky 20 metrů pod povrchem až do hloubi více než 50 metrů. V této hloubce by měly být ražené tunely Střešovice. Směrem na Veleslavín je z nejnižšího bodu plánováno prudší stoupání, než je tomu do Dejvic. Další varianty trasy byly mělčí nebo povrchové, podle posudků by ale například hlukem a vibracemi obtěžovaly místní.

Železniční terminál, tramvajová linka i parkoviště

Správa železnic předpokládá, že by mohla mít stavební povolení zhruba za čtyři roky a v roce 2025 začít stavět. Celý proces by měla urychlit například i dohoda, kterou železničáři v listopadu uzavřeli s Prahou. Na jejím základě může město vykupovat pozemky pro stavbu železnice na Dlouhé míli, které pak Správě železnic přeprodá. Co všechno tam má vzniknout, vysvětlil náměstek pro dopravu Adam Scheinher z uskupení Praha Sobě. „Železniční terminál, který bude zároveň přestupním terminálem mezi příměstskými autobusy a železnicí, zároveň tam bude jezdit tramvajová linka. Také tam vznikne P+R parkoviště o 950 místech. My na to uděláme přístavbu o dalších tisíci místech."

Pro stavbu navíc může město využít i pozemky v případě, že Správa železnic nezíská územní rozhodnutí.

Pokud se Správě železnic podaří všechna razítka získat podle nastaveného harmonogramu, železnice na letiště Václava Havla a dál do Kladna by mohla fungovat v roce 2028 nebo 2029. Vlaky by po ní měly jezdit v desetiminutových intervalech. V současné době cestující až k terminálům vozí autobusy.