Věděli jste, že o výživné může v rodině požádat v podstatě každý každého?

Vždy byla a je vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi i prarodiči a vnuky a naopak, v přímé příbuzenské linii, ale jestliže se např. vzdálenější příbuzní dostanou do nouze, mají právo na výživné k bližším příbuzným, (např. osiří-li děti mé sestry a jejich prarodiče jsou nemajetní, musím jim finančně pomoci já, jejich teta.).

„Pochopitelně ta potřeba, že není schopen se někdo sám živit a nejsou jiní bližší příbuzní v přímé linii, se musí u soudu prokazovat. Důkazní řízení je velmi složité a důkladné, takže se to nedá zneužít. Samozřejmě to není výživné ve výši jako mezi rodiči a dětmi. Bude to nějaký příspěvek určený podle majetkových poměrů toho povinného, po kterém se podpora chce, ale je tu i další zásada, která stanoví, že má-li ten vzdálený příbuzný více bližších příbuzných, může se obrátit o menší podporu i na každého z nich, aby to nešlo k tíži jenom tomu jednomu. Měli by se podělit všichni členové rodiny o nouzi jednoho ze vzdálenější rodiny," vysvětluje doktorka Cilínková.

Opatrovnické soudy si na tyto případy teprve zvykají, protože se o takové formě výživného mezi lidmi zatím moc neví.

Jak soudy odhalí ty, kteří mlží v přiznávání majetku a příjmů, aby neplatili vysoké výživné? Jak často se může výživné měnit a kolik let je možné jej vymoci i zpětně? Jak je to s výživným na děti ve střídavé péči? A jak s výživným s plnoletostí dítěte, které už nejde studovat, nebo naopak s věčnými studenty?

Odpovědi uslyšíte v pořadu Třináctka Plus s advokátkou Marií Cilínkovou.