V Lubech odhalili nový památník věnovaný brigádnímu generálovi s tragickým osudem Josefu Ptákovi

Legionář, vysoký důstojník meziválečné československé armády, vojenský stratég – tím vším byl brigádní generál in memoriam Josef Pták. Měl velmi pestrý a bohužel také tragický osud. Vystudoval klasické gymnázium a chtěl se stát učitelem, ale první světová válka mu, stejně jako řadě dalších mužů, obrátila život naruby. Díky zkušenostem v rakousko-uherské armádě nebo italských legiích se po válce rozhodl, že bude pokračovat ve vojenské kariéře.

„Dlouhá léta učil na vysoké škole válečné a působil jako přednosta operačního oddělení. Na konci 30. let patřil mezi deset nejdůležitějších důstojníků na celém hlavním štábu československé armády,“ popisuje iniciátor vzniku památníku, klatovský historik Lukáš Kopecký. V roce 1939 se Josef Pták přirozeně přidal do služeb obrany národa. 14. prosince téhož roku byl bohužel zatčen.

Brigádní generál in memoriam Josef Pták|foto:Archiv Lukáše Kopeckého

Smrt v koncentračním táboře

Na svobodu už se nedostal. V říjnu 1943 byl odsouzen v Drážďanech k pěti letům odnětí svobody. „Putoval po různých bavorských káznicích, prožil příšerný závěr války, kdy vězni neměli co jíst a byli různě šibováni, jak se stahovala fronta,“ popisuje Lukáš Kopecký. Josef Pták nakonec doputoval jen kousek od československých hranic, do koncentračního tábora Flossenbürg, kde na naprosté vyčerpání zemřel. Ještě v roce 1945 byl in memoriam vyznamenán československým válečným křížem a do hodnosti brigádního generála byl posmrtně povýšen o rok později.

„Jsem moc rád, že se mi podařilo Josefa Ptáka vrátit do povědomí veřejnosti. Mám radost z realizace památníku i z toho, že jsme převezli hlínu z Flossenbürgu do Prahy a uložili ji do hrobu, kde leží Ptákova manželka. Ale za nejcennější považuji, že se mi povedlo zkontaktovat jeho rodinu, která chová svého předka v hluboké úctě,“ říká Lukáš Kopecký.

Žulový památník věnovaný Josefu Ptákovi najdeme v Lubech naproti jeho rodnému domu vedle mostu. Jeho autorkou je sochařka Zuzana Kantová a výslednou podobu díla inspirovala Ptákova práce – vojenská strategie, čtení v mapách a plánování tažení.