V Jarošově mlýně ve Veverské Bítýšce vám nabídnou vodníkovy dušičky i přiblíží práci mlynářů
Na Bílém potoce ve Veverské Bítýšce na Brněnsku stojí Jarošův mlýn. Ještě do roku 2000 sloužil svému původnímu účelu, dnes je z budovy postavené v roce 1938 Muzeum řemesla mlynářského.
„Současná budova mlýna ale není ta původní, první mlýn tu byl vybudován už v roce 1635, druhý pak roku 1870,“ prozrazuje mlynář-průvodce Karel Zatloukal. Oba objekty byly zbořeny, protože už nestačily době.
Prohlídka současného mlýna dá všem příchozím dokonalou představu o tom, jak se z obilného zrna vyráběla mouka i o tom, jak se dříve ve mlýně žilo. „Můžete si prohlédnout celou budovu mlýna, stroje potřebné ke zpracování jednotlivých produktů a vodní náhon se stavidlem. Při prohlídce mlýna se vrátíte do starých časů, do doby, kdy řemeslo mělo zlaté dno, kvalita řemeslné práce byla samozřejmostí, lidé si vážili práce druhých a dovedli ji náležitě ocenit,“ dodává Karel Zatloukal.
Na své si v Jarošově mlýně přijdou i vaše chuťové pohárky. Mlynářova dcera dá každému příchozímu ochutnat cukroví, kterému tu říkají stylově vodníkovy dušičky. Recept ale prý prozradit nemohou. „Kdybych to někomu přece jenom řekla, oba bychom zezelenali,“ směje se mladá mlynářka.
Jak mlynáři ke svému erbu přišli
Ministerstvo kultury v roce 2002 prohlásilo vodní Jarošův mlýn se strojním a unikátním dřevěným technologickým vybavením za kulturní památku. Kromě ledna je přístupný celoročně, mimo hlavní letní turistickou sezónu od pátku do neděle. Přízemí Jarošova mlýna navíc zkrášlují sezónní autorské výstavy.
Vedle vchodu do Jarošova mlýna visí obrovský plechový cechovní mlynářský erb. „Erbovní znak pochází už z roku 1116 a váže se k němu velmi zajímavá historie,“ vypráví Karel Zatloukal.
Mlynář Jiří z Doupova statečně bojoval za knížete Vladislava I. proti Uhrům. Když pak chtěl vladař mlynáři poděkovat, Jiří si nejprve otřel ruku o bílou mlynářskou suknici. Na ní pak zůstaly tři krvavé pruhy, protože mlynář přišel v boji o tři prsty. A tak vznikly tři pruhy na erbu cechu mlynářského.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fico na Ukrajinu tlačí kvůli plynu a Moskva se raduje, říká o přestřelkách novinářka Procházková
-
Téměř polovina Dánů považuje USA za hrozbu. Vláda se snaží posílit zanedbanou obranu Grónska
-
Farmaceutka v Gaze: Před příměřím jsem si připadala jako ve středu fronty. Střelba byla slyšet každý den
-
‚Katastrofa na spadnutí.‘ Den před tragickou nehodou ve Washingtonu téměř havarovalo jiné letadlo