Úspěch pražských vědců z Karlovy univerzity! Našli kosti bojovníků z bitvy u Lipan
Nalezli jsme v kostnici v Žehuni kosterní pozůstatky, které patří nejspíš bojovníkům z bitvy u Lipan, chlubí se tým odborníků z Karlovy univerzity.
Na celé akci se podílel tým vedený Václavem Smrčkou z pražského Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zkoumání kostí v Žehuni začalo už v roce 2017, kdy si na kostech profesor Smrčka všiml typického poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní.
„Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou,“ říká Václav Smrčka.
95% pravděpodobnost
Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření. Pak vědci provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí. „Laboratoř stanovila 95% pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65% pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434,“ uvádí dál.
Vědci podle dalších vzorků budou dále zjišťovat, jestli se opravdu jedná o kosti bojovníků z bitvy u Lipan.
Kostnice v Žehuni byla postavena v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Tamní kosti jsou bílé, což značí zasypáním vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí. Že se jedná o kosti bojovníků z bitvy u Lipan, ukazuje také to, že na kostech byla nalezena právě zranění husitskými zbraněmi.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
