Umělou inteligenci z Česka používá americká vláda, poradit s vývojem chce i Facebook

19. prosinec 2017

Počítače už dokážou poznat, kdo mluví na druhém konci telefonu a dokonce i to, co lidé říkají. Na takzvané umělé inteligenci, která to umožňuje, pracují i informatici z Vysokého učení technického v Brně a patří v oboru mezi špičky. Vybrala si je proto společnost Facebook. Do Brna poslala dva supervýkonné počítače, které vědcům pomůžou například s výzkumem řeči.

Dokážete si představit, že byste minutu po minuté poslouchali nezáživné záznamy telefonních hovorů a hledali v hodinách zvuků nějaké konkrétní slovo? Dnes to za lidi zvládnou stroje. Aby se tyto stroje naučily správně slyšet, o to se starají informatici z Vysokého učení technického v Brně, konkrétně skupina kolem Jana Černockého. „Když umíme, tak ho dokážeme přepsat, když to neumíme, tak se aspoň snažíme chytat nějaká klíčová slova. Dokážeme takový hovor srovnat s nějakou předchozí nahrávkou a říct, jestli tam mluvil stejný mluvčí. Dokážeme identifikovat jazyk, jestli to byla čeština, portugalština, svahilština nebo něco dalšího,“ říká.

Černocký a jeho tým začínali s vlastními nahrávkami, kdy ke každému namluvenému slovu dodali počítači přepis. Čím víc stejných slov takový přístroj slyšel, tím byl přesnější. Dnes získávají brněnští informatici zvuky například z callcenter a ta zase na druhou stranu ve velké míře například strojové přepisy využívají. Černocký přiznává, že mají i náročnější klienty. „Je to samozřejmě v oblasti bezpečnosti a zpravodajství, kde se netajíme tím, že se naše věci objevují v práci policie i zpravodajských složek,“ odhaluje Černocký.

Umělou inteligenci z Brna využívá také americká vláda. Jak? To Černocký neví a ani vědět nechce. Jejich úspěchů si nedávno všimla firma Facebook, která do Brna věnovala dva supervýkonné počítače. Na oplátku by ráda od informatiků získala nejnovější poznatky z oblasti umělé inteligence, třeba co se týká rozpoznávání informací ve fotkách nebo videích.

Na tom pracuje Michal Hradiš. „Dokážeme je naučit tak, aby podle dvou fotografií automaticky řekli, jestli je to to samé auto. To samé jde dělat i s chodci, můžeme se dívat, co mají na sobě, můžeme srovnat, jestli je to ten samý chodec nebo ne. Jde to dělat podle obličeje, můžeme poznat, jestli je na dvou fotkách ten samý člověk podle obličeje.“

Ve výsledku by tak například policisté nemuseli lupiče dohledávat pracně sledováním záznamů bezpečnostních kamer, ale udělal by to za ně počítač. Tomu by policisté dodali pouze fotku lupiče. Takto už dnes fungují například některá světová letiště. S umělou inteligencí se ale setkává téměř každý, a to dnes a denně, například když uložíme fotografii do mobilu.

„Někde v pozadí jsou konvoluční neuronové sítě, které tu fotku zpravují a rozpoznají, co na té fotce je, jaké jsou tam objekty, za jakých podmínek byla ta fotka vyfocená, kdy to bylo a co je tam za lidi podle jejich obličeje,“ říká Hradiš.

autor: Tereza Kadrnožková
Spustit audio