U Tří housliček, U Zlaté číše, U Dvou slunců, U Červeného beránka. Na Malé Straně najdete desítky domovních znamení
Domovních znamení v Nerudově ulici bývalo kdysi mnohem víc, kolem čtyř set. Nejstarší je podle historičky Jaroslavy Novákové doloženo už z roku 1401. Většina z nich ale pochází "až" ze století 16.
„Vznikla totiž po požáru Malé Strany v roce 1541. Z té doby je také většina malostranských domů. Anebo jsou ještě mladší, barokní,“ rozhlíží se historička Jaroslava Nováková.
V Nerudově ulici je obtížné zahraničním turistům vysvětlit, že ‚Nerudovka‘ nebyla pojmenovaná po Pablu Nerudovi. A že ‚Neruda‘ byl jen literární pseudonym chilského básníka. A že ho odvodil od příjmení našeho Jana Nerudy. Ale zpátky k domovním znamením. Proč vznikala? Především z praktických důvodů. Bylo třeba označit domy pro příchozí, ale taky pro doručování pošty. Ta byla poměrně pravidelně roznášená už od 16. století. Obydlí v té době nebyla číslovaná, číslování přinesla až doba Marie Terezie (2. polovina 18. století). V té době se také domoví znamení změnila na dekorace.
Podle čeho se lidé rozhodli pro to které znamení na svém domě? Chtěli jím vyjádřit jméno, profesi, cechovní příslušenství nebo zálibu. Anebo dát najevo svou moc a sílu (znamení lva, medvěda). Nejstarší domovní znamení bývalo na domě U Stříbrné štičky, který se kdysi nacházel v Mostecké ulici. Mezi turisty nejobdivovanějším je dům U Tří housliček. A školní výpravy se vždy zastaví před domem U Dvou slunců, kde „žil a svou literární činnost započal“ - jak se píše na pamětní desce - Jan Neruda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.