Terčem šikany se podle průzkumu alespoň někdy stala čtvrtina pražských učitelů

„Pravděpodobně to bude nějaká frustrace, nespokojenost s tím, jakým způsobem učitel komunikuje s žáky. A to rozhodně nedávám za vinu tomu učiteli,“ zamýšlí se nad nejčastějšími důvody agresivního chování žáků Jan Žufníček z Pražského centra primární prevence.

Z výzkumu vyplývá, že by učitelé přivítali více podpory ze strany zřizovatele. Jde například o možnost vzdělávání ohledně šikany a agrese.

„Kolegové by měli získat určité dovednosti, které jim budou pomáhat v práci se třídou. Takže se určitě nejedná o nějaké krátkodobé záležitosti, spíš v rozsahu desítek hodin, kdy by součástí vzdělávání mohly být jednak informace, jednak dovednosti,“ říká Žufníček.

V rámci takového kurzu by se podle něj mohli pedagogové dozvědět, jaká jsou stadia šikany nebo co je to dynamika třídy a jak je s ní možné pracovat. Na informační základ by potom navázal tréning praktických dovedností.

„Je nutné, aby si to kolegové zažili sami na sobě, takže se pracuje nějakými technikami, které jim umožní prožít si to, co prožívají buď děti, nebo co mohou prožívat sami v případě nějaké krizové situace. Aby potom na základě reflexe emocí, které při tom prožívají, dokázali adekvátním způsobem reagovat,“ upozorňuje Žufníček.