Televizní reportérka i mluvčí během prezidentské kampaně. Své zkušenosti popisuje Lenka Pastorčáková v knize Kandidát
Dlouhá léta byla v médiích jako doma. Moderovala politické debaty, natáčela investigativní reportáže. Pak přešla na druhý břeh a pracovala jako tisková mluvčí. Dnes je hlavně maminkou a spisovatelkou. Nejen o psaní, ale také o tom, jak umí tělo zatáhnout za záchrannou brzdu, mluvila v pořadu Až na dřeň Lenka Pastorčáková.
Lenka Pastorčáková bývala jako dítě velký introvert, zatímco ostatní děti běhaly venku, ona sedávala doma a četla. Také už od mala chtěla psát. Později začala studovat filosofii a zároveň se hlásila do soutěží miss.
„Měla jsem tehdy tendenci těm slovutným profesorům dokázat, že někdo může studovat filosofii a zároveň třeba uspět v soutěži miss. Také to byl dobrý přivýdělek ke studiu a obrovská zkušenost. Z toho introvertního dítěte se začalo klubat nějaké sebevědomí.“
Novinářské řemeslo se naučila v České tiskové kanceláři. „Vždycky jsem chtěla nějakým způsobem pomáhat a je pravda, že když jsem byla v České televizi v pořadu 168 hodin, tak se mi párkrát podařilo pohnout děním.“
Za to si vysloužila nejen slova chvály, ale i nejednu výhrůžku. „Jistý pán udělal takovou veřejnou výzvu, aby mně a mojí nadřízené Noře Fridrichové někdo uřezal hlavu. Dospělo to k tomu, že to řešila policie. Mrzelo mě to hlavně kvůli mým rodičům, kteří se o tom dočítali v médiích. Sama jsem se to snažila chápat jako součást naší práce.“
Když si tělo řekne o pauzu
Z médií odešla dělat tiskovou mluvčí prezidentskému kandidátovi Jiřímu Drahošovi. Během náročné práce ale její tělo řeklo stop a vysadilo službu. Ze zdravotních důvodů musela všeho nechat a jednoduše si dát pauzu. „Tehdy se sešla spousta věcí v pracovním i soukromém životě a tělo mi to všechno sečetlo.“
Pozici tiskové mluvčí si potom vyzkoušela na dalším exponovaném místě – v Zoo Praha. „Jednou jsem si dělala čárky, kolik novinářů mi za den zavolá. To číslo bylo 80 a jsou to telefonáty z celého světa,“ vzpomíná.
V roce 2019 si mohla Lenka Pastorčáková začít do životopisu psát také „spisovatelka“ - vydala totiž svou první knihu a slavila s ní úspěch. K románu Žárlivka loni přidala román Kandidát.
„U první knihy Žárlivka jsem to dost studovala, mluvila jsem s psychology, psychiatry, četla jsem studie. U druhé knihy Kandidát už to nebylo potřeba, protože jsem se v tom prostředí pohybovala dostatečně dlouho a věděla jsem, jak to v prezidentské kampani chodí.“
Proč si vybrala zrovna téma žárlivosti? Sleduje komentáře a hodnocení svých knih? Proč své rukopisy nerada dokončuje? A jak vzpomíná na náročnou práci tiskové mluvčí? Poslechněte si celý rozhovor Až na dřeň.
Související
-
Při natáčení si příběh odosobním, rozbrečím se až ve střižně, svěřuje se novinářka Lea Surovcová
Už léta je jedním z pilířů zpravodajství České televize. Jaké to je zpracovávat bolavé lidské příběhy a vyrovnávat se přitom s urážkami na sociálních sítích?
-
Pavla Holcová, kolegyně Jána Kuciaka: Snad už nikdy nebudu muset natáčet film o vraždě novináře
Před lety založila České centrum pro investigativní žurnalistiku, které dodnes vede. Je také jednou z hlavních protagonistek dokumentárního filmu Kuciak: Vražda novináře.
-
Dodnes mám v hlavě únikové plány, říká o dětství s násilnickým otcem spisovatelka Kateřina Tučková
Jedna z našich nejznámějších současných spisovatelek se v pořadu Až na dřeň rozpovídala nejen o psaní, ale také o svém pohnutém dětství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka