Tea Veseláková

Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times. 

Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu si vyžádala nečekanou oběť, a to energetický gigant Gazprom, píše zpravodajský server Politico.

Kreml pokračuje v mobilizaci, kterou chce zvrátit válečné tažení na Ukrajině ve svůj prospěch. Podle několika výpovědí je tento proces chaotický a nesystematický.

Německo mělo po ruské agresi na Ukrajině historickou šanci převzít vůdčí roli v Evropě, Berlín toho ale nevyužil. Prázdné místo vyplňují státy střední a východní Evropy.

Zadrhnutí dodávek energie spojené s válkou na Ukrajině by letos v zimě mohlo v Evropské unii způsobit rozsáhlé výpadky proudu, píše americký deník The Washington Post. 

Válka na Ukrajině a zejména neschopnost ruské armády vyvolává debatu o tom, zda se dva a dvacetiletá politická kariéra Vladimira Putina nechýlí ke konci.

Ukrajinská ekonomika kvůli ruské invazi poklesla mnohem výrazněji než ruská. Jedním z důvodů je to, že Rusko obsadilo významné hospodářské centrum na východě Ukrajiny.

Putinova pohrůžka, že na Ukrajině použije jadernou zbraň, jestli bude ohrožena takzvaná ruská „územní celistvost“, vyvolala na Západě intenzivní diskuzi o případné reakci.

Za porušení íránských zákonů o nošení hidžábu a podobných předpisů byla od 80. let zatčena řada žen. Část z nich utrpěla ve vazbě zranění a některé zemřely po zatčení.

Diskusím na Valném shromáždění OSN dominovala dva roky pandemie koronaviru. Jak ukázal tento týden, nákazu teď nahradila válka na Ukrajině.