Starší zachránci života: IKEM zvýšil věkovou hranici pro dárce kostní dřeně

„Udělali jsme to proto, že velká řada dárců si po 35. roce vstup rozmyslí. Řada z nich je poměrně dost zdravá, i dokonce zdravější než mladí lidé. Proto jsme udělali tuhle možnost, abychom zvýšili možnost vyhledání dárce pro konkrétního příjemce,“ říká koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM Gabriela Hošková.

Stejná ale zůstává hranice pro vyřazení, a to 55 let. Český národní registr dárců dřeně, který sídlí v Plzni, o zvýšení horní hranice pro vstup na 40 let neuvažuje.

Čtěte také

„Dodržujeme hranici 35 let a nechceme ji zvyšovat. Cílíme nábor tímto směrem, takže jsme se teď hodně zaměřili na dárce z řad studentů středních a vysokých škol, tudíž na dárce do 25 let. Optimální výsledky transplantací kostní dřeně jsou právě s dárci mladšími,“ vysvětluje Jana Navrátilová z Českého národního registru dárců dřeně.

Ten dále uvádí, že například ve Velké Británii je možné se zaregistrovat už od 16 let a jen do 30 let. V Kanadě je limit 17 až 35 let.

Vstupní dotazník, odběr krve, testy. To vše předchází dárcovství kostní dřeně|foto: Ivana Bernáthová

„Ve chvíli, kdy nelze dárce najít, se samozřejmě přistoupí i k dárci staršímu. Ale dárci v registru, pakliže jsou zdraví, jsou do 60 let. Takže odebrat je lze i po 35. roce. Ale všem choroby bohužel spíše přibývají, než ubývají, takže i u staršího dárce je často problém v tom, aby byl pro odběr zcela zdráv,“ dodává Jana Navrátilová.

Podle Antonína Vítka, vedoucího lékaře transplantační jednotky a jednotky intenzivní hematologické péče Ústavu hematologie a krevní transfuze, je ale nejdůležitější zdravý štěp.

„Já jenom chci, aby mi poskytli dárce, a to ostatní je jejich politika. Riskují tím jenom, že tam dárce bude kratší dobu a že za něj utratí víc peněz,“ myslí si Vítek.

Čtěte také

V registru také může být člověk poměrně dlouhou dobu, než se pro něj najde vhodný příjemce.

„Většina dárců jsou lidé 40 roků i více. Mezi čtyřicítkou a padesátkou je jich poměrně velká část. Já to vidím jako rozumný postup a myslím si, že tím pádem registr možná získá více dárců,“ říká Zdenka Gašová, vedoucí aferetického oddělení Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.

Na vstupní vyšetření potenciálních dárců v Česku se nevztahují úhrady ze zdravotního pojištění. V plné výši ho platí registry z vlastních zdrojů nebo ze sponzorských darů.