Staroměstský orloj po rekonstrukci. Co se změnilo?
Samotné práce na orloji v rámci celkové rekonstrukce Staroměstské radnice začaly 10. ledna letošního roku. Datum slavnostního znovu zprovoznění vzácné památky připadá na pátek 28. září, tedy na svátek sv. Václava, v 18 hodin.
Po dlouhých a vášnivých debatách mezi odborníky zůstane vnější část orloje prakticky beze změny. Astroláb i alegorické sošky kolem ciferníku a Českého kalendáře nakonec uvidí lidé tak, jak je znají.
Původní záměr orlojníka Petra Skály byl ale jiný: „Krása tohoto orloje tkví v tom, že to je jediný středověký orloj, který si dochoval původní mechanismus. Je to tedy unikát. Tomu ale neodpovídá současná omalba astrolábové desky, která na sobě nese značnou modernizaci, provedenou ve 20. století. Jedním z příkladů je astronomická noc, která na středověký astroláb nepatří. Chtěli jsme se proto vrátit k původní omalbě, kterou lze částečně zdokumentovat. Také víme, jak vypadaly středověké astroláby, protože se jich několik dochovalo v kostelích hanzovních měst severní Evropy. Po silných protestech některých aktivistů především z řad starších profesorů matematiky jsme ale byli nuceni astroláb několikrát přemalovat, až jsme se prakticky dostali do té předchozí podoby,“ vzpomíná s ironickým úsměvem Petr Skála.
Podobně jako u astrolábu nastal problém s alegorickými soškami, na orloj umístěnými zřejmě v roce 1659. Jejich autorem je podle Skály pravděpodobně někdo z okruhu sochaře Jana Jiří Bendla, autora sochařské výzdoby Mariánského sloupu, který stával na Staroměstském náměstí. Původně to byly alegorie tří lidských hříchů a tří ctností. Pýchy, lakomství, závisti a štědrosti, skromnosti a soucitu. A samozřejmě usmívající se smrtka, coby alegorie blažené smrti, v baroku obvyklé téma.
„Závazné stanovisko Památkového ústavu a památkářů z Magistrátu doporučovalo změnit stávající význam soch na původní význam, protože restaurátor orloje ve 20. století Vojtěch Sucharda bohužel nepochopil význam této památky a vymyslel figurky, které s orlojem vůbec nesouvisí. Nicméně restaurátoři, kteří dostali za úkol sochy dostat do původního významu to odmítli dělat, takže jsme se nakonec dočkali kopií Suchardova kronikáře, hvězdáře a filozofa.“
Jedinou zásadní změnou tak prošla strojovna, kterou Petr Skála se svoji ženou Melanií vrátili do původní gotické podoby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
