Sochu, keltské opevnění i kostely nabízí Češovská stezka na Jičínsku
Naučná stezka, která vede mezi Češovem a Vysokým Veselí na Jičínsku v Královéhradeckém kraji je dlouhá přibližně dvacet kilometrů. Pozoruhodná je tím, že zahrnuje zároveň přírodní zajímavosti, památky i historická místa. Cestou tak můžete potkat památnou lípu, kostely, ale třeba i keltské sídliště.
Češovskou naučnou stezku tvoří v podstatě uzavřený okruh. Začít tak můžete třeba hned v Češově na návsi, kde stojí zvonice, pískovcová socha sv. Václava a také socha Jana Sladkého Koziny. Ty jsou v celém Česku prý jen dvě – v Češově a pak v Kozinově rodišti na Domažlicku. Proč ta druhá stojí zrovna v Češově, se už nejspíš nedozvíme. Naši předkové si na chodského hrdinu vzpomněli, když chtěli vzdát hold hrdinům padlým za svobodu.
Pokud si z češovsko-veselského okruhu uděláte malou odbočku a vydáte se k lesu, objevíte jedno z nejzachovalejších a největších starověkých hradišť v České republice. Češovské valy jsou mohutné a rozlehlé. V některých místech se tyčí do výšky až sedmi metrů. Jejich celková rozloha činí 53 hektarů.
Podle zdejších nálezů vzniklo sídliště pravděpodobně už v době kamenné, v tak zvaném haštalském období, další část byla postavena nejspíš ve středověku. Za zmínku stojí i pomník v severní bráně valů, který má připomínat osobnost místního myslivce Tomáše Svobody, který položil svůj život v době rekatolizace a dočteme se o něm i v díle Aloise Jiráska Temno.
Dřevěný kostel a zvonice v Kozojedech
Další zastávkou může být kostel sv. Václava v Kozojedech. Nevelký kostelík s hřbitovem je směsicí několika slohů. Ve skutečnosti je celodřevěný, což ale omítka poněkud tají. Pouze západní stěna, která stále ještě čeká na rekonstrukci, dává tušit dřevěné trámy.
Původně gotický kostel se šindelovou střechou byl v době Jana Žižky pobořen a následně pak několikrát opravován. Díky tomu vzal za své gotický sloh s typickými vysokými okny. Celodřevěná je i polygonální zvonice v rohu hřbitova.
Pokračujeme-li po naučné stezce dál, mineme několik pomníků a památných soch. Přečteme si pověsti o ohnivém psu a místní „čachtické paní“ a poté dorazíme do Velešic. Ve Sběři stezka odbočuje po mostku přes Cidlinu doleva a stoupá ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, významné stavbě české lidové pozdní renesance se vzácným kamenickým dekorem. Kostel byl postaven již před rokem 1355. Uvnitř se nacházejí staré pískovcové a mramorové náhrobky.
Pozoruhodné jsou i dvě památné lípy na prostranství před kostelem. Stáří větší z nich se odhaduje na 400 let. Tato Velešická lípa získala i ocenění v anketě o nejkrásnější strom. Je velmi zachovalá a pod její mohutnou korunou prý sedávala i operní pěvkyně Věkoslava Blažková Ressová.
Putování naučnou stezkou můžete zakončit v městečku Vysoké Veselí, kde kromě náměstí a další řady soch a památek lidového sochařství, najdete další půvabnou stavbu - barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
A pak přijde kolaps? Jak (ne)fungují protiruské sankce
-
Kdo povede Spolu v Praze a jaké trumfy může vytáhnout hnutí ANO? Sestavování kandidátek hodnotí komentátorka
-
‚Skoro všichni se tu znají.‘ Obyvatelé Spišské Staré Vsi vzpomínají na oběti útoku studenta ve škole
-
Desítky zraněných po nehodě lanovky v lyžařském středisku ve Španělsku. Lidé vypadli ze sedaček