Sníh pro mě znamená práci i zábavu, říká hydrolog Jan Jirák

Jan Jirák se narodil v Jablonci nad Nisou. Vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Žije v Desné. Jako meteorolog se stará o předpovědi pro pořadatele Jizerské padesátky a sám je jejím mnohonásobným účastníkem.

Co pro tebe znamená sníh?

Sníh pro mě vždycky znamenal nějakou zábavu, nějaké dobrodružství, protože kdo se narodil v 70. letech v Desné nebo Jizerských horách, tak samozřejmě se sněhem se potýkal tři čtyři měsíce v roce. Po studiích, když jsem odešel pracovat na jablonecké pracoviště hydrometeorologického ústavu, tak jeho specializací bylo i měření sněhu, takže se to vlastně stalo i mojí prací.

Hydrolog Jan Jirák natáčí Zálety s Alenou Zárybnickou|foto:Martin Vrbický

Jak dlouho už se okolo Jizerské padesátky motáš?

Já se okolo Jizerské padesátky motám od dětství, protože oba moji rodiče byli a stále jsou aktivní závodníci. Taťka je v klubu mistrů Jizerské padesátky, to znamená, že má víc jak čtyřicet startů. Maminka jezdí vždy Jizerskou pětadvacítku a já jezdím různé distance na této trati od patnácti let, to znamená vlastně také už přes třicet let.

Co absurdního jsi viděl při kontrolách meteorologických stanic v České republice?

To bylo vlastně loňskou zimu. Podíval jsem se, že nám tady narostla výška sněhu z ničeho nic o nějakých 30 centimetrů. Shodou okolností jsem byl ve Špindlerově Mlýně na závodech horských služeb, tak jsem poprosil náčelníka Pavla Cingra, jestli by mě nepůjčil skútr, že se tam zajedu podívat. Přijel jsem na místo a viděl jsem, že si někdo dal takovou práci, že naházel těch 30 centimetrů a krásně vyrovnal, ale v ploše 2x2 metry, protože nevěděl, že to měří jenom v jednom bodě. Tak jsem to zase odházel a srovnal do původní výšky.

Hydrolog Jan Jirák u meteostanice s Alenou Zárybnickou|foto:Martin Vrbický

Na závěr našeho rozhovoru nesmí chybět otázka umělé inteligence a ta tentokrát zní: Co tebe osobně nejvíc motivuje pokračovat ve výzkumu, když vlastně hlavním tématem je spíš nedostatek sněhu než jeho nadbytečné množství? Co je tvojí osobní motivací v tom všem pokračovat?

To, že nám toho sněhu teďka ubývá, mě vlastně čím dál víc motivuje k poznání toho, jak rychle ubývá i nějaká ta predikce do budoucna. Tím se teď hodně zaobírám, jezdím i na semináře nebo konference, kde se tím zabývají v celém světě. Toto mě motivuje v tom, abychom ještě o to intenzivněji ten sníh monitorovali a dokázali, jak jsme se bavili o těch závodech i o těch nějakých celospolečenských dopadech, vodohospodářských dopadech, lépe vlastně predikovat, jak to bude v budoucnosti, jestli s tím sněhem ještě vůbec můžeme počítat, nebo ne.

Jak dlouho se aktivně podílí na předpovědi pro Jizerskou padesátku? Který ročník pro něj byl jako pro meteorologa nejobtížnější? Čím ho vtáhly do atmosféry dálkové běhy? Vzpomene si na nějaký okamžik, kdy počasí zásadním způsobem ovlivnilo záchrannou akci, u které byl jako dobrovolný člen horské služby?