Smraďoch vorvaň
Dnešní díl se jmenuje „Smraďoch vorvaň“. Ovšem než si povíme něco o vorvaňovi, musíme si říct pár slov o krakaticích, kterými se vorvani živí.
Krakatice žijí v moři a patří stejně jako chobotnice mezi hlavonožce – také nemají krk a hlava jim přechází rovnou v dlouhatánská chapadla s přísavkami. Jsou to skutečně obrovitánští dravci s tvrdým zobanem na hlavě. Oči těch největších jsou velké asi jako polévkové talíře. Vědci toho o těchto mořských obrech až do nedávna věděli málo, protože se pohybují v největších mořských hlubinách. Mohli je většinou zkoumat jedině tehdy, když je moře vyvrhlo mrtvé na břeh nebo když je našli ve velrybím žaludku. Vyfotit a nafilmovat krakatice se podařilo teprve před několika lety. A teď honem k vorvaňovi.
Vorvaň je mořský savec. Je to vlastně velryba s ohromnou hlavou a s tlamou plnou obrovských zubů. Je největším masožravcem na světě. Za svou kořistí se potápí do velkých hloubek, kde žijí krakatice. A ty jsou právě jejich nejčastější potravou.
A jak tohle všechno souvisí se smradem? Jen poslouchejte… Už jsme si řekli, že krakatice mají tvrdý zoban. A když vorvaň krakatici schlamstne, její zobák ho dráždí v žaludku a ve střevech. Ovšem příroda to šikovně zařídila – vorvaňovy vnitřnosti mají schopnost obalit zobáky krakatic hmotou podobnou vosku do kulovitého tvaru, což už vorvaňovi nevadí. Této hmotě se říká ambra.
A teď pozor – už se blížíme k smradu jako z hradu! Tahle ambra příšerně smrdí – podobně jako kravský hnůj. Přesto je to veliká vzácnost a vorvani jsou loveni i kvůli této smrduté ambře. Ambra totiž v malilinkatém množství umocňuje, čili zvětšuje, vůně. Přidává se proto do nejdražších parfémů a voňavek na světě.
Pamatujte si tedy, že co někomu smrdí, pro jiného může být ohromný poklad. A že od příšerného smradu není zas tak daleko k přenádherné vůni. To a všechno ostatní si zapište za uši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka