Sláva je zrádná, při zemi mě drží moje kořeny, říká herec Csongor Kassai

V Praze hraje v Národním divadle či v Kalichu, v Bratislavě zkouší novou hru a hrát jezdí i do Košic. Velká část jeho života se proto odehrává na cestách a prázdniny vlastně nezná. „Můj život je cestování za prací, doma skoro nejsem. Já ale nepotřebuji jezdit k moři. Když mám volno, jsem doma - jím, kdy chci, dělám si, co chci. To si užiju nejvíc.“

Sice ho cestování s přibývajícím věkem trochu zmáhá, herectví ho ale stále baví, a to nejen kvůli dobrým rolím. „Každý herec chce být úspěšný, milujeme úspěch a potlesk. Je skvělé, když máte na konci představení pocit, že jste si to zasloužil. Já to vnímám tak, že mojí povinností je podat na jevišti co nejlepší výkon. Už kvůli divákovi, který si zaplatil lístek.“

K herectví ho donutili spolužáci

Na své herecké začátky vzpomíná Csongor Kassai se smíchem a tvrdí, že ho k herectví donutili spolužáci. „My měli asi nejvýraznější fyzikářku na střední škole a celá chodba se bavívala tím, jak jsem ji parodoval.“ Sám o sobě přitom často říká, že je introvert. „Po představení jsem vyflusnutý a další společnost mě vyčerpává. Potřebuji jít domů. V tom jsem introvertní.“

Tvář Csongora Kassaie je známá nejen na Slovensku, ale také u nás. On sám si prý ale slávu nepřipouští. „Sláva je zrádná, můžete si dovolit všechno, mnozí si pak dovolí třeba alkohol či drogy. Mě drží při zemi moje kořeny.“

Jaké role má nejraději a jak ho ovlivnilo dětství v malé vesničce a tragický odchod sestry? I o tom byla v pořadu Až na dřeň řeč.