Sídlo přemyslovských levobočků...

Tento příběh nevynecháme ani s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AVČR, i když se na něj podíváme přeci jen trochu jinak.

Nejprve se ale vydejme do Tetína, nedaleko Berouna, společně s Augustem Sedláčkem a jeho knihou Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Starověký Tetín, k němuž se nejedna upomínka z nejstarších našich dějin váže, stojí na vysokém skalnatém vrchu nad samou Berounkou, která se v této krajině klikatým během skrze skalnaté a z větší části holé stráně probírá. Větší čásť dotčeného vrchu zabírá ves Tetín, stojící v ohradě starodávného knížecího hradu, po němž se toliko skrovné památky nacházejí. Středověký hrad Tetínský stával na konci ostrohu, v něj vrch Tetínský vybíhá, a tedy bezpochyby na tom místě, kde stával starodávný knížecí hrad před koncem třináctého století. Kam až sahal tento knížecí hrad, ukazuje násep starý a rokle do ostruhu vnikající."

Není Tetín jako Tetín
Když se dnes přijedete do Tetína podívat a budete si prohlížet zbytky starého hradu - na legendu o sv. Ludmile budete muset na pár chvil zapomenout...

Tetín (prosinec 2008)|foto: Adriana Krobová

Středověký hrad Tetín se tedy během let rozrostl, jak později potvrdilo také archeologické zkoumání. Možná trochu paradoxně se pak úcta k místu předků stala v podstatě důvodem zániku. Své o tom zapsal také August Sedláček:
"Po smrti starého Štěpána nezůstali synové jeho dlouho v držení Tetína. Karel IV. maje úmysl založiti hrad Karlštein, koupil od nich panství Tetínské a posavadní sídlo panství přenesl na nový hrad. Králové čeští vyskytují se od té doby jako patronové kostelů Tetínských, od čehož sešlo roku 1386, neboť toho roku dne 17. června přivtělil král Vácslav faru Tetínskou děkanství Karlšteinskému. Jak a dlouho-li se užívalo hradu Tetínského za vlády purkrabí Karlšteinských, není nám známo; ovšem nelze o tom pochybovati, že záhy byl opuštěn a v ssutinu obrácen. Albín viděl zříceniny, Dobner píše o nich, že po zboření Tetína skrze Husity roku 1422 sotva jiné se nacházejí tu zbytky dávnověkosti, než několik zdí ze země vynikajících a mechem obrostlých."

Tetín (prosinec 2008)|foto: Adriana Krobová

Karel IV. byl pověstný svou úctou k dávným Přemyslovcům. Vždyť i do svého korunovačního řádu zasadil povinnost cesty na Vyšehrad a poklonění se památkám... Je tedy na jednu stranu pochopitelné, že místo do svého majetku chtěl získat a tak i získal. I když štěstí to Tetínu nakonec nepřineslo ...

Tetín (prosinec 2008)|foto: Adriana Krobová

Když promluvil hrad
Už zde několikrát zaznělo, že Tetín byl místem, kde se archeologie ke slovu dostala. Vzpomenout tak s profesorem Durdíkem můžeme také na objevy, které patří k velice cenným!

Tetín (prosinec 2008)|foto: Adriana Krobová

Jak Tetín jméno Tetín získal
August Sedláček spojuje jednoznačně jméno obce s legendou:
"Jak samo jméno svědčí, založila Tetín Teta neb Tetka. Ve starodávných pověstech vypravovalo se, že byla dcerou moudrého Kroka, který Čechy v Pražsku soudil; po jeho třech dcerách tři hradové slavní se nazývali. A tak klade pověsť Tetín do dob pohanských a vypravuje o něm rozmanité příběhy z oněch dob, kde křesťanství zapouštějíc kořeny ještě se nacházelo v boji se starou národní věrou, o nábožném Bořivojovi, který na Tetíně bydlíval, odtud na lov vyjížděl a poustevníka Ivana našel, o nábožné Lidmile, která tu na Tetíně koruny mučednické dosáhla. Ano pověsť, která se obyčejně k určitým místům váže, jmenuje i vrahy nábožné kněžny, totiž Tmána a Kvána, po nichž se nazývaly blízké osady Tmáň a Kváň."

Tetín (prosinec 2008)|foto: Adriana Krobová

V legendách najdete různé varianty jmen vrahů, kteří kněžnu Ludmilu měli 15. září roku 921 na rozkaz snachy Drahomíry zavraždit. Při vyslovení jména Tetín nás ovšem legendy vracejí ještě do dávnější historie...

Tetín (prosinec 2008)|foto: Adriana Krobová

Když své síly spojí příroda a historie

Tetín leží ve velmi zajímavé lokalitě. Na své si přijdou milovníci historie, legend, ale i nádherné přírody.

Tetín (prosinec 2008)|foto: Adriana Krobová

Příští zastavení
V Zrcadle se premiérou 24. dubna už se s profesorem Tomášem Durdíkem vypravíme na jiné velice zajímavé místo. Vrátíme se do lesů křivoklátských, kde zhruba 13 km od Křivoklátu leží hrad také s Přemyslovci úzce spojený - hrad Týřov, který dříve zářil také jako Angerbach.