S Petrem Voldánem projdeme slavnou Zikmundovu vilu ve Zlíně, památku, která voní dálkami i domovem
Čtrnáctého února 2024 tomu bude 105 let, co se narodil cestovatel Miroslav Zikmund. A tak vás zvu na neobyčejné putování - v pokračování pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” budu tentokrát vaším průvodcem vilou na zlínských Nivách. Domem, o kterých říkáme, že mají zvláštní kouzlo, že tam panuje “genius loci”.
A duch místa, kde cestovatel Miroslav Zikmund žil téměř 70 let, vládne ve vile nad Zlínem - a to si troufám po několika návštěvách unikátních prostor tvrdit naprosto s jistotou - neobyčejně silný.
Doufám, že se nám ho s pomocí rozhlasového mikrofonu a také ředitelky Nadačního fondu Zikmundova vila Dagmar Výlupkovou i majitele objektu, podnikatele a zlínského mecenáše Čestmíra Vančury, podaří na necelou hodinku přenést i k vám domů. Že se dokážete se mnou přenést do míst, kde se rodily plány na úžasné expedice dvojice Hanzelka - Zikmund, kde jejich výsledky cestovatel Miroslav Zikmund zpracovával, ale kde byl také doma a měl to rád.
Vládní rada, oscarový režisér a cestovatel
To by mohl být stručný výčet majitelů a obyvatel baťovského domu, který byl postaven ve Zlíně pro vládního radu, prvního hejtmana okresu Josefa Januštíka.
Čtěte také
Po něm byl vlastníkem domu režisér Elmar Klos (s Jánem Kádárem získali v roce 1966 Oscara za film Obchod na korze) a právě od něho dům koupil cestovatel Miroslav Zikmund.
Ve vile žil do roku 2016 a definitivně ji opustil v roce 2020. Už tento výčet naznačuje, že dům v zahradě nad Zlínem v sobě ukrývá spoustu nejrůznějších příběhů.
Mě ale v pořadu Na cestách zajímají ty, které jsou spojené se životem jednoho z dvojice legendárních cestovatelů, jejichž značka H+Z mluví za vše. Natočili bezmála 150 filmových dokumentů z celého světa, 4 celovečerní filmy a napsali na 20 knih - tím vším nám otvírali okno do světa.
Pro život, knihy i práci
Už když vstoupíme do domu Miroslava Zikmunda, je jasné, že je to prostor přesně propracovaný.
Že se na něm “podepisuje” pedantství a smysl pro přesnost a řád cestovatele, který si potrpěl na pořádek. Povím vám tedy nejen o obývacím prostoru, kde je, z předměty z cest pokryté velké stěny, naprosto jasné, jakými exotickými místy se ubíraly cesty pánů Zikmunda a Hanzelky. Masky, pokrývky hlavy, loutky, obuv, hudební nástroje, kůže - to je svět v kostce (viz foto).
Ale nahlédneme společně i do tajemných šuplíků a polic, kde je bezpočet předmětů z dalekých expedic. Naprosto přesně zařazených, popsaných a evidovaných, tak jak to dovedl Miroslav Zikmund. Jenomže vedle toho láká i úchvatný výhled na zahradu a město Zlín na straně jedné a do propojené knihovny na druhé.
Dům podle představ majitele
Putovat vilou Miroslava Zikmunda znamená seznamovat se i s jeho názorem na praktičnost a funkčnost nejen bydlení, ale i propojení s pracovním prostorem nebo zázemím a také relaxačním koutem.
Čtěte také
Obdivovat tedy budeme řešení rozsáhlé knihovny s tisíci svazky z nejrůznějších oborů a žánrů a trochu víc se o tomto knižním bohatství dovíte také od archivářky Magdaleny Preiningerové, kterou jsme zastihli ve vile. Má na starosti ve zlínském muzeu archiv cestovatelů H+Z, takže povolanějšího člověka jsme potkat nemohli.
Ale k onomu vkladu Miroslava Zikmunda do vzhledu domu při rekonstrukci - spolupracoval na ní detailně s architektem Zdeňkem Plesníkem a designérem Miroslavem Navrátilem. Proto má například knihovna police bez skel, aby v ní cestovatel tituly rychleji našel podle přesného systému třídění.
Fotokomora, mandl, výtah i tělocvična
S rozhlasovým mikrofonem se vydáme vilou ve Zlíně i do dalších pater. Zavedu vás třeba i do fotokomory, o které měl Miroslav Zikmund jasnou představu, do filmové laboratoře a mrkneme i na mandl. Uznejte, že ne každý dům takové vybavení má a je to další příklad, že cestovatel měl o uspořádání vily zcela “jasno”.
Přizpůsoben je i ohýbaný účelný a praktický nábytek nejen v prostorách pracovních, ale i soukromých obytných. Pro dopravu předmětů mezi poschodími sloužil v domě i malý výtah. A o svoji kondici se Miroslav Zikmund staral pečlivě a pravidelně na velkých žíněnkách a systému žebřin. Ribstole pokrývají celou jednu stěnu domácího “fit centra” - ale uvědomme si, že si ho cestovatel v domě objednal v roce 1953.
Mapy, trasy, křeslo
Přiznám se, že jsem ve vile Miroslava Zikmunda nevěděl chvílemi kam se dívat dřív a co vám popsat. Jestli se věnovat mapám s naznačením tras expedic H+Z, připomínat, že dvojici proslavil vlastně rozhlas, na co všechno se zeptat ředitelky Nadačního fondu Zikmundova vila Dagmar Výlupkové.
Čtěte také
Ale co jsem si nakonec neodpustil a troufl si - požádal jsem majitele vily Čestmíra Vančuru, jestli mohu usednout do křesla legendárního cestovatele. S Miroslavem Zikmundem jsem měl tu čest a příležitost se setkat a popovídat, dokonce i u piva a tak vidět jeho pracovnu jeho pohledem, to byl splněný sen.
Ale víc už se o putování vilou, která patři mezi naše nemovité kulturní památky, dovíte v pořadu “Na cestách” na stanicích Český rozhlas Hradec Králové a Český rozhlas Pardubice, když si nás naladíte v pondělí 12. února jako obvykle po zprávách v 18:00 hodin.
Petr Voldán
Milan Baják
Související
-
Na cestách s Petrem Voldánem! Narozeninový speciál aneb 70 let on the road a tentokrát sám zpovídán
Petr Voldán oslavil 70. narozeniny! Pochází z Pardubic, po gymnáziu v Soběslavi vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově. V rozhlase pracoval od roku 1977.
-
S mořským vlkem Rudolfem Krautschneiderem cestujeme po celém světě a taky jezdíme „prstem po mapě“
Rudolf Krautschneider je samorost. A tak mi připadá příznačné, že kromě vášně pro plachetnice, moře a oceány, ho často můžete potkat v lese. Mořeplavec a dřevorubec.
-
S cestovatelským kufříkem v Luhačovicích - nejen po stopách Čapka, Jiráska nebo Jurkoviče
Před letní dovolenkovou sezónou jsme se vydali na cestu skoro už prázdninovou i my. S rozhlasovým mikrofonem putujeme po Luhačovicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.