Rumunská pravoslavná obec v Praze už má svého kněze

Podle statistik Ministerstva vnitra žije legálně v České republice kolem 3500 občanů z Rumunska a 8500 občanů z Moldavska. Jejich mateřštinou je rumunština a většina z nich se hlásí k pravoslavné víře. A jak uvádí vladyka Kryštof, pravoslavná církev jim v Praze připravila duchovní zázemí:

"Rumunská obec se už více než rok schází Na Slupi v chrámu Zvěstování přesvaté Bohorodice, který používáme, a před nedávnem jsme našli chrám sv. Michala v Kinského sadech, kde jsme jim také dali možnost, aby tam sloužili bohoslužby v rumunštině, ve svém mateřském jazyce, který se velmi liší od češtiny nebo od staroslověnštiny. Takže to je důvod, proč jsme vysvětili otce Andreje."

Pravoslavní duchovní přítomní na svěcení otce Andreje, pravoslavného kněze z Rumunska|foto: Jana Šustová

Pro lidi žijící v zahraničí bývá důležité stýkat se se svými krajany, ale zároveň je potřebné integrovat se do majoritní společnosti. V obou směrech má česká pravoslavná církev rumunsky mluvícím věřícím co nabídnout. Potvrzuje to Cristian Popescu, pravoslavný kněz z Rumunska, který u nás žije už 22 let a působí v Brně:

"Myslím, že přirozeně hledají komunitu, ve které se mluví podobným jazykem, a hlavně navazují vztahy s lidmi, kteří tady jsou delší dobu. Já při bohoslužbách sloužím napůl česky a napůl rumunsky, střídám různé modlitby v češtině i v rumunštině, jednak z důvodu, aby rozuměli přítomní Češi i Rumuni a jednak aby se učili česky. A potom hned po bohoslužbě je tzv. agapé, takové společné stolování, při kterém se navazují kontakty. Čili pravoslavná církev nepomáhá jen po stránce duchovní, i když ta duchovní stránka je velice důležitá, často lidi trpí depresemi nebo pocitem osamělosti nebo se jim stýská po domově, ale kromě toho jsou tady i ty společenské vztahy - snažit se pro ně najít ubytování, překládat jim různé smlouvy, vysvětlit, jak tady funguje společnost, poskytnout i sociokulturní orientaci v české společnosti, protože jsou věci, které pro ně jsou často nepochopitelné nebo trochu jiného rázu. Ale já myslím, že tyto problémy se překonají celkem lehce."

Zleva: Gabriel Mares, otec Cristian Popescu, vladyka Kryšfof a otec Andrej na slavnosti na Velvyslanectví Rumunska v Praze|foto: Jana Šustová

Pravoslavní křesťané letos oslaví Velikonoce 19. dubna a v rumunštině se v Praze bude sloužit liturgie od půlnoci v chrámu svatého Michala v Kinského sadech. Jak uvádí vladyka Kryštof, i to má souvislost s nedávným svěcením otce Andreje:

"My jsme ho vysvětili na kněze proto, že se přibližují Velikonoce a moc si přejeme, aby Rumuni měli také své rumunské Velikonoce, plnohodnotné v rumunském jazyce."

Při svém svěcení je pravoslavný kněz oblékán do rouch, jež mu nově přísluší, dostává kříž a bohoslužebnou knihu. Při předávání každé věci věřící 3x zpívají "Axios", což v řečtině znamená "Je hoden". Po vysvěcení otce Andreje ale zaznělo v pravoslavné katedrále nečekaně trojí "Axios" ještě jednou - a to když vladyka Kryštof udílel řád sv. Cyrila a Metoděje Costasi Orphanidovi z Kyperské centrály cestovního ruchu. Costas Orphanides k činnosti této organizace uvádí:

Vladyka předává otci Andreji epitrachil, který je součástí kněžského roucha|foto: Jana Šustová

"My jako Kyperská centrála cestovního ruchu jsme vládní organizace, která se zabývá propagací cestovního ruchu na Kypr. V rámci našich aktivit také propaguje církevní cestovní ruch, tzn. že se snažíme, aby ve známost vešly kulturní obecné, ale hlavně církevní památky Kypru, některé z nich jsou dokonce zaneseny do kulturního dědictví UNESCO - je to asi 12 kostelíků v pohoří Trodos. A v rámci toho pořádáme, jak říkal metropolita, poutě na Kypr, tedy poznávací cesty s tematikou církevní turistiky, pořádáme fotografické výstavy tady v Česku atd. Možná, že toto všechno nakonec metropolita ocenil, a proto jsem byl vyznamenán, za což ještě jednou děkuji a velmi si toho vážím."

Costas Orphanides dostává od vladyky Kryštofa řád sv. Cyrila a Metoděje|foto: Jana Šustová

Možná se tedy i vy vydáte na cestu.