Rok sokolské architektury chce upozornit na zajímavé stavby českých sokolů

Zajímavou minulost má i Tyršův dům v Praze, sídlo České obce sokolské.

„Historicky tato kašna sloužila tomu, že majitel paláce byl povinen zásobovat vodou i veřejnost. Tady byl otvor ze zdi a lidi si mohli nabírat vodu zvenku,“ popisuje trochu zapomenutou část historie dnešního areálu Tyršova domu v Praze Zdeněk Bartůněk.

Poprvé sem přišel před více než padesáti lety. Příležitostně tu provází návštěvníky.

Česká obec sokolská koupila značně poničený Michnův palác v roce 1921. Do objektu musela hodně investovat – jednotlivé budovy totiž předtím dlouhá léta užívali vojáci.

„Tady byly 3 až 4 centimetry nánosu sazí a 11 vápenných přemaleb. Některá místa, jako například rytířský sál, měla úplně propadlé stropy,“ říká Bartůněk.

Tělocvičnu s krásnými obloukovými okny navrhoval architekt František Krásný|foto: Eva Rajlichová

Rok sokolské architektury chce upozornit právě na ty nejzajímavější stavby, které patří České obci sokolské.

„První sokolovny byly stavěny v novorenesančním stylu, zatímco ty poslední ve funkcionalistickém. Mezitím se styly vyvíjely. Jsou historicky cenné a vypovídají o naší české kultuře,“ říká Kateřina Wágnerová ze vzdělávacího odboru.

Výhled ze střechy Tyršova domu |foto: Eva Rajlichová

V Tyršově domě na pražské Kampě je i bazén, stejně jako velkou tělocvičnu s obloukovými okny ho navrhoval architekt František Krásný. Vodu do něj čerpají z vlastní studny. „Voda má 16 stupňů Celsia celý rok a pramen je velice silný,“ doplňuje Zdeněk Bartůněk.

V posledních letech druhé světové války objekt Tyršova domu využívala německá armáda jako lazaret, po únorovém převratu v roce 1948 tu sídlil Institut tělesné výchovy a sportu. Sokolové se sem vrátili v roce 1990.