Řešit vraždy je poslání, říká bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš

6. říjen 2024

Dlouhé roky vedl pražskou mordpartu. Je spoluautorem scénářů k oblíbeným seriálům Případy prvního oddělení, Devadesátky či Docent. Co pro něj znamená strach a odvaha a jak se během své práce vyrovnával s neustálou přítomností zla? I o tom v pořadu Až na dřeň mluvil Josef Mareš.

Aktuálně Josef Mareš pracuje jako badatel v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Ačkoliv nemá možnost polapit viníka a předat ho spravedlnosti, má prý taková práce velký smysl.

„Pachatelé už jsou většinou mrtví, nebo velice staří a nelze je potrestat. Jde ale hlavně o to vysvětlovat mladým, že ta doby byla opravdu zlá, a že musíme udělat všechno proto, aby se už nevrátila. Ani já, který jsem vyrůstal v 70. letech, jsem si 50. léta neuměl představit. Díky své práci mám pocit, že jsem ještě trochu užitečný,“ říká o své práci.

Touha potírat nepravosti

Kde se v něm bere touha potírat nepravosti? „Je to úkol jednotlivce pro společnost, aby byl alespoň trochu prospěšný, aby nebyl jen hnida na kůži, která ze společnosti jen saje. Je důležité pomáhat ostatním.“

Velkým vzorem mu byl tatínek, který se hodně zajímal o sport. Po studiu kybernetiky, těsně po Sametové revoluci, nastoupil Josef Mareš do policejních řad. „Tehdy všichni odcházeli a na mě se dívali jako na blázna. Stejně se na mě koukali, když jsem začal říkat, že bych chtěl jít na vraždy. To se mi později podařilo a byl jsem jako ve snu.“

Prahu zná podle mrtvol

V Pražské mordpartě, kterou později také vedl, strávil Josef Mareš bezmála 30 let. Sám říká, že Prahu zná podle mrtvol. Jaké to je, být dennodenně v kontaktu s krutostí a zlem? „Řešit vraždy je poslání a jediné, co můžeme udělat pro pozůstalé je objasnit, co se stalo a dát soudu materiály, aby mohl potrestat viníka.“

Proč měl jako mladík dvě tečky u jména? Jak dlouho se rozhodoval, že začne psát a proč chtěl původně mít pseudonym? I o tom byla v pořadu Až na dřeň řeč.