Proč je Květná neděle Květná, i jak to bylo s polykáním svěcených kočiček, na to jsme se zeptali etnografky
Hospodyně by dnes neměly nic péct, „zapekly" by se totiž i květy na stromech a nebyla by žádná úroda. V kostelích se poprvé zpívají pašije, před mší žehná kněz kočičky nebo jiné zelenající se ratolesti. Dnešní Květná neděle už předznamenává nadcházející Pašijový týden.
V něm si křesťané připomínají různé události konce života Ježíše Krista. O velikonočních zvycích si redaktorka Vladislava Wildová povídala s etnografkou Regionálního muzea v Jičíně Hanou Macháčkovou.
„Pašijová, Květná, to jsou ta nejběžnější označení této neděle. Ta Palmová souvisí s příjezdem Krista do Jeruzaléma, kde ho vítali palmovými ratolestmi. Květná pak podle našeho zvyku svěcení nakvetlých ratolestí, kočiček, ale i dalších stromů. Nejenom kočičky byly tou nejběžnější součástí těch živých větviček, svěcených právě na Květnou neděli v kostelích,“ vysvětlila etnografka Hana Macháčková.
Svěceným kočičkám se v minulosti připisovala léčivá moc a v minulosti se dávaly polykat třeba dětem, aby byly zdravé, „nepíchly je včely“ a „hadi je neuštkli“. „Tento zvyk je běžný až na Zelený čtvrtek, kdy se měla polknout jedna nebo někdy až tři ty svěcené kočičky. Pro lepší polykání se namáčely do medu, aby to lépe klouzalo do krku, ale určitě to bylo dost nebezpečné. I záznamy svědčí o tom, že si někdo mohl způsobit dost velký zdravotní problém,“ přiblížila Hana Macháčková.
Jak se nazývají jednotlivé dny Pašijového týdne, a které jsou pro křesťany nejvýznamnější? I o tom se dozvíte v rozhovoru s etnografkou Hanou Macháčkovou.
Související
-
Zubrnice žijí už tento víkend Velikonocemi
Skanzen v Zubrnicích na Ústecku nabízí tento víkend velikonoční program, v Libotenicích mají výstavu kraslic.
-
Velikonoce a tradice Horní Lužice
Blíží se Velikonoce - jarní svátek, na který se těší, dá se říct celá Evropa. U našich sousedů v Horní Lužici, což je slovanská oblast v Německu u hranic s Libereck...
-
„Gründonnerstag, gib mir was in ’n Bettelsack!“ aneb...
Jak slavili Velikonoce čeští Němci? Ti z vesnic dodržovali dnes téměř zapomenutý prastarý zvyk, který se na území Čech a Moravy dostal z Horní Lužice, historické ze...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
