Problém dezinformací je hluboký, k řešení chybí ucelená systémová strategie, říká Patrik Kořenář

Motivace k šíření dezinformací jsou podle něj různé. „Jedna z nich může být upřímná touha poznávat svět, akorát bez jakési mediální gramotnosti může člověk sklouznout do koutů internetu, které neposkytují relevantní odpovědi. Ten člověk má pak pocit, že získal odpověď a chce ji předat dál a varovat lidi.“

Motivace šíření dezinformací

„Taky tam může být snaha chránit svoje blízké, to se týká například medicínských dezinformací. Další motivace může být zištná, tedy politická nebo ekonomická. Člověk tuší, že na té informaci nic není, trochu si ji přibarví, ale ví, že lidé ho budou poslouchat jako bojovníka proti systému. Chce získat nějakou moc třeba skrze hlasy voličů nebo skrze finanční příspěvky, které mu lidé pošlou.“

Jeho samotného naposledy nejvíc překvapily dezinformace kolem povodní. „I z tak obyčejných věcí, jako jsou soustředné kruhy na radarových obrázcích meteorologů, se vytvořila konspirační teorie, že jde o nějakou formu ovládání počasí. Opět k tomu došlo základním nepochopením toho, jak funguje radar.“

Nedostatečná osvěta

Dnešní osvětu ohledně dezinformací hodnotí nedostatečně. „Je hodně spolků a jednotlivců, kteří se snaží dělat to, co stát zaspává nebo na co není schopen díky své složité struktuře reagovat. Co se týče státu, tak různá ministerstva se snaží vést komunikační osvětové kampaně, což je fajn, ale ten problém je hluboký a systémový a často mu chybí nějaká ucelená strategie.“

Podle známého youtubera se může celá situace kolem dezinformací ještě zhoršovat. „Pokud se nebudeme snažit shodnout, že existuje nějaká společná realita a že je možné rozumově poznat svět a nebudeme si pěstovat mediální gramotnost, tak to bude pravděpodobně čím dál horší.“

Jakým způsobem ověřuje dezinformace? Jak se staví k dezinformaci, že Země je placatá? Co je to vlastně dezinformace? Jak jsme na tom s dezinformacemi ve srovnání s ostatními zeměmi? Poslechněte si v záznamu pořadu K věci.