Při návštěvě Národního divadla zvedněte oči ke druhé galerii, objevíte tam píšťaly varhan
Na počest návštěvy korunního prince Rudolfa bylo Národní divadlo v Praze otevřeno poprvé. 11. června 1881. Znovuotevření po velkém požáru připadlo na 18. listopad 1883. Od té doby je ve „zlaté kapličce“ umístěný hudební nástroj, kterému se obecně přezdívá královský. Varhany. Píšťaly varhan stojí na druhé galerii.
První varhany byly v historické budově Národního divadla postaveny z rozhodnutí zemského výboru u příležitosti druhého otevření. Nástroj byl z pohledu diváka umístěn vpravo, v orchestřišti. Stavěla jej známá pražská varhanářská firma Shiffner.
Zakladatelem proslulého závodu byl Karel Schiffner, který uplatňoval při výrobě nástrojů staré osvědčené technologie a principy. Pod jeho vedením firma vyprodukovala množství menších jednomanuálových nástrojů, převážně pro venkovské kostely. A několik nástrojů větších, dvoumanuálových. V období pozdně romantického varhanářství byla Schiffnerova firma (vedle krnovské firmy Rieger) podnikem s největší produkcí v českých zemích, který vyrobil více než 800 varhanních nástrojů, dodaných i do okolních zemí. Varhany Schiffner zřejmě na svém místě v Národním divadle setrvaly až do rekonstrukce v letech 1977 – 1983.
Nástroj, který v historické budově můžete obdivovat dnes, vyšel z dílny dalšího tradičního českého výrobce varhan (od roku 1873), krnovské firmy Rieger - Kloss. Na druhé galerii, vpravo i vlevo, u proscéniové stěny, si můžete prohlédnout píšťaly varhan. Hrací pult stojí v orchestřišti. Existuje ovšem ještě jeden, mobilní pult, který lze umístit na jeviště. Tóny varhan uslyšíte v rámci některých inscenací, při adventních koncertech, slavnostních okamžicích nebo při smutečních rozloučeních z jeviště Národního divadla.
Od roku 1983 byl členem orchestru ND varhaník, Jiří Pauer mladší. Od roku 1990 naše přední scéna najímá varhaníky podle potřeby. Na nutnou opravu varhan poskytl v roce 2016 Mecenášský klub Národního divadla 130 000 korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
