Pražskou ZOO nám závidí celý svět
"Závidí nám ji celý svět, od New Yorku až po Paříž, a to nejenom pro naše chovatelské úspěchy, ale také pro její netušené přírodní bohatství. Trojský skalní masiv má obrovskou geologickou i paleontologickou hodnotu," vysvětluje Romana Anděrová, historička a publikační pracovnice ZOO Praha. V ZOO pracuje už od roku 1968. O významných stavebních i chovatelských milnících zahrady hovořila v pořadu Třináctka Plus.
Zoologická zahrada hlavního města Prahy letos na svatého Václava oslaví 83. narozeniny. O svoji existenci ale léta bojovala. Přesněji řečeno - o její založení celých 50 let usiloval profesor Janda. Když se mu to konečně podařilo a našlo se v letech 1926-29 krásné místo v Tróji mezi sady, vinicemi a skalami, začalo se s krumpáči, lopatami a kolečky kutat do skalisek a za necelý rok, přesně 28. září 1931, se slavnostně otevíralo.
Původní část zahrady měla 8 hektarů a rozkládala se od dnešního hlavního vchodu v přímém směru a pak doleva dolů k Vltavě. Vpravo byla divočina, která se začala proměňovat do dnešní podoby až v 50. letech.
Velkým plusem ZOO vždy byla velká přízeň návštěvníků. Čím bylo zahradě hůř (např. v době okupace či při povodních), tím byla větší.
"Vždy totiž platilo, aby spokojena nebyla pouze zvířata a jejich chovatelé, ale i návštěvníci. Najít průsečík tohoto ideálního kompromisu, i pohledem rozvoje zahrady, bylo vždy velkou prioritou. Takže se jen nebouralo a nestavělo pouze nové, ale zachraňovalo se i to původní," vzpomíná Romana Anděrová.
Příkladem mohou být dva Gočárovy domy, které původně stály na letišti v Kbelích, odkud je v 70. letech nechal do zahrady převézt tehdejší ředitel prof. Veselovský. V roce 2002 je zničila povodeň, ale po letech čekání na finance se podařila jejich rekonstrukce podle dobových plánů. Dnes už opět zdobí vrchní část ZOO.
Podobný osud má i cesta ze spodní části zahrady nahoru podél skalního masivu. Dlouho se nesměla používat, proto se jí říká Zakázanka. Dnes je jednou z cest s nejkrásnějším a také bezbariérovým výhledem na Prahu. Současně je naučnou stezkou. Brzy se v její spodní části otevře štola, která byla vojenským krytem. Také u ní bude otevřena nová expozice našich plazů.
Z nejbližších plánů zahrady připomeňme ještě stavbu nového pavilonu pro papoušky.
Hitem letošní sezóny je opět jedna ze světových rarit zahrady - Velemlokárium, jedinečný pavilon pro největší mloky na světě. Dorůstají velikosti až 1,5 m. Jsou to přesně ti, kteří se stali Karlu Čapkovi inspirací pro Válku s mloky. Součástí expozice pavilonu budou dokonce i zvukové ukázky z tohoto díla.
Další zajímavosti uslyšíte v pořadu Třináctka Plus z 24. dubna 2014. Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.