Pražskou Královskou cestu osvětluje na 700 plynových lamp
Lampy veřejného osvětlení v pražských ulicích fungují od 18. století. Roku 1723 se rozzářilo 121 olejových svítilen na Královské cestě od Hradčanského náměstí k Prašné bráně. Napájely je nejrůznější tuky. Až zavedení plynu znamenalo revoluční převrat ve veřejném osvětlení. První plynárna v Praze a v českých zemích vůbec byla uvedena do provozu 15. 9. 1847 v Karlíně. Ve významnějších ulicích Starého a Nového Města bylo ten den rozžehnuto víc než 200 plynových lamp a další desítky v některých obchodech a veřejných budovách. Plynové světlo se Prahou rychle šířilo. V roce 1940 osvětlovalo pražské ulice a náměstí už více než 9 tisíc plynových svítilen.
Ke konci 19. a na začátku 20. století svítiplyn začala vytlačovat elektrická energie. Nejprve z interiérového, pak i z veřejného osvětlení. Jako poslední byly převedeny ze svítiplynu na elektřinu osmiramenné kandelábry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici. Bylo to koncem dubna roku 1985. Zdálo se, že éra plynového osvětlení skončila. S novým tisíciletím se plyn, tentokrát už zemní, vrátil. V rámci projektu plynofikace veřejného osvětlení v historickém centru Prahy se počet plynových lamp zvyšoval až na současných 680. Karlův most se svými 37 lampami je jediný most na světě osvětlený plynem.
Rozžíhání, zhasínání a běžnou údržbu plynových lamp zajišťovali v minulosti profesionální lampáři. Pravidelně ráno a večer obcházeli lampy ve svěřeném úseku. S ukončením éry plynového osvětlení ale z ulic zmizeli i lampáři. Rozsvěcení moderních plynových lamp se děje dálkově, z dispečinku plynárny. Přesto je možné lucerny rozžíhat i zhasínat ručně. Při zvláštních příležitostech tak na Královské cestě opět můžete spatřit lampáře s nepostradatelnou lampářskou tyčí. Nejvyšším lampářem na světě je Jan Žákovec, vedoucí Plynárenského muzea v Michli. Měří 205 centrimetrů a nechávají se s ním fotit turisté z celého světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
