Praha Václava Havla očima architekta 3. díl
Tento týden si připomínáme sedm let od úmrtí prvního prezidenta polistopadového Československa Václava Havla. V seriálu Prahou křížem krážem se podíváme na Havlův vztah k rodnému městu prostřednictvím knihy architekta Zdeňka Lukeše, Praha Václav Havla.
Zděnek Lukeš v bouřlivých dnech Sametové revoluce pracoval v Koordinačním centru Občanského fóra, v roce 1990 pak nastoupil na Pražský hrad, kde byl členem kulturní sekce. Za éry Václava Havla se podílel na projektu revitalizace Pražského hradu.
„S Václavem Havlem jsem se poprvé setkal v Laterně Magice, když se formovalo Občanské Fórum. Mluvil tiše, vypadal unaveně, ale měl u všech přítomných velký respekt,“ vzpomíná Zdeněk Lukeš.
Na Pražském hradě působil hned od začátku Havlova prezidentského období. „Když Havel přišel na Hrad, říkal, že je potřeba otevřít Královskou zahradu, která tenkrát byla hermeticky uzavřená.“ Následoval Jelení příkop, Jižní zahrady a další prostory hradního komplexu, včetně děl osobního architekta prezidenta Masaryka, Slovince Josipa Plečnika.
Zdeněk Lukeš oceňuje také Havlův aktivní zájem o architekturu: „Vím, že ho trápila podoba kavárny Slávie po rekonstrukci v 80. letech. Zasadil se, aby jí byl navrácen původní prvorepublikový šarm.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
